Schodek zahraničního obchodu s vepřovým masem stoupne letos o 1,5 miliardy korun na 6,1 miliardy korun, odhadl prezident Agrární komory Jan Veleba. Loni schodek vzrostl o necelých 300 milionů. "Vzhledem ke klesajícím stavům v českých chovech lze očekávat, že se schodek v dalších letech bude dále prohlubovat," řekl Veleba.

Stavy prasat v ČR se podle posledních statistických údajů meziročně snížily o 0,5 procenta, jejich pokles se ale podle odborníků může zrychlit. K 1. říjnu 2007 bylo v českých chovech 2,816 milionu prasat, o půl milionu méně než v době vstupu ČR do EU. V Česku končí každoročně s podnikáním asi desetina chovatelů prasat, podle AK tento trend pokračuje i letos.

Ve statistice se ještě neprojevilo snížení počtu prasnic v českých chovech na přibližně 180.000 kusů, o více než čtvrtinu méně než loni. Letos tak v českých chovech ubylo více prasnic než tři předchozí roky dohromady. Podle údajů AK byly úbytky prasat i prasnic v posledních letech procentuálně blízké a počty prasat v chovech ještě poklesnou. Prasnice přivede na svět ročně průměrně 21 malých pašíků ve 2,4 vrhu. S rostoucím saldem zahraničního obchodu s vepřovým masem klesá i soběstačnost země ve výrobě vepřového. Loni klesla na 79 procent, letos se podle Veleby propadne pod 75 procent. ČR je vývozcem živých zvířat, naopak dováží zpracované maso. Bilance obchodu s živými prasaty je letos za první tři čtvrtletí pozitivní, se 109 miliony korun je ale o třetinu nižší než ve stejném období loňského roku.

Převážná většina vepřového v českých obchodech pochází ze zemí EU. Více než polovinu z celkového schodku za první tři čtvrtletí tohoto roku vytváří obchod s Německem (2,1 miliardy korun) a Rakouskem (980 milionů). Důvodem poklesu stavu prasat je krize evropského trhu s vepřovým masem. Letošní zdvojnásobení cen obilovin způsobilo zdražení krmiv až o 40 procent, čímž se chov prasat stal pro české zemědělce nerentabilní. Náklady na vykrmení kilogramu prasete jsou asi 35 korun, jeho prodejní cena je ale o šest korun nižší. Chovatelé prasat nedostávají na rozdíl od ostatních odvětví zemědělství přímé platby EU, protože ty se vážou na obdělávanou půdu, nikoli na vyprodukované potraviny.