Novoroční oslavy na Staroměstském náměstí v PrazeDost možná to byly poněkud hořké "bublinky", kterými si Češi po půlnoci připíjeli na šťastný Nový rok. Chmury, které se stahují nad stále udýchanější českou ekonomikou, totiž Čechy nutí k rychlému vystřízlivění.

Zatímco ještě před rokem téměř všichni hleděli vstříc světlým zítřkům, letos se více než 52 procent lidí v Česku obává, že jejich životní úroveň kvůli ekonomické krizi poklesne.

Vyplývá z výsledků aktuální studie, kterou exkluzivně HN poskytla společnost GfK.

 

Čtěte také

 

 

Nejnižší důvěra za devět let

To, že na Nový rok není procitání z kocoviny snadné, potvrzují i úterní data Českého statistického úřadu. Důvěra v domácí ekonomiku podle nich v prosinci klesla na zhruba devítileté minimum.

 

A bude hůř. "Čísla jsou jednoznačně negativní předzvěstí dalšího vývoje českého hospodářství," hodnotí data statistiků analytik ČSOB Petr Dufek.

 


Podívejte se, jak Češi i cizinci slavili Nový rok


Ve srovnání s posledním měsícem roku 2007 klesla výrazněji nálada podnikatelů - firmy se bojí hlavně zhoršeného výhledu zahraničních ekonomik, na nichž je český průmysl závislý. A průmysl - to je 35 procent českého HDP. Výrazně víc, než je evropský průměr.

 

Přehnaná orientace české ekonomiky na automobilový průmysl, která ještě před časem přinášela rychlá tempa růstu HDP, dnes naopak představuje největší riziko. Lidé se v době krize spokojí se starým vozem nebo pojedou do práce autobusem. A to platí pro celou Evropu, automobilku tedy nespasí ani vývoz.

 

Strach z propouštění

O tom, že těžké časy čekají hlavně průmysl, vypovídají i výsledky průzkumu GfK. Největší strach z poklesu blahobytu totiž mají lidé ze středně velkých průmyslových měst a kvalifikovaní dělníci.

 

Dopady světové krize zavlečou do Česka podle lidí hlavně propouštění, to je podle dat ČSÚ největší strašák. Proti minulému měsíci se v prosinci zvýšil počet těch, kteří očekávají zvýšení nezaměstnanosti.

A s tím souvisejícího poklesu životní úrovně se bojí lidé bez ohledu na dosažené vzdělání. Strach o zaměstnání mají lidé podle studie GfK spíše než obavy o úspory. O peníze v bankách se bojí 38 procent lidí, ke konkrétním krokům - třeba k výběrům vkladů nebo investicím prostředků do nemovitostí - se ale odhodlalo jen necelých šest procent obyvatel.