Německo letos na podzim částečně otevře svůj pracovní trh pro kvalifikované lidi z nových členských zemí Evropské unie včetně České republiky. Informovala o tom kancléřka Angela Merkelová po dvoudenní uzavřené schůzi kabinetu na zámku Meseberg u Berlína.

Od 1. listopadu se tak usnadní přístup elektrotechnických a strojních inženýrů do Německa. Vláda v zájmu toho chce v daných případech odbourat i dosavadní podmínku, že se musí zdlouhavě ověřovat, zda na konkrétní místo není vhodný německý zájemce.
Také cizinci, kteří studují na německých vysokých školách, budou mít snazší možnost po skončení studia zůstat tři roky v Německu a pracovat tam. Dosud to bylo obtížné.

Nižší dělnické profese

"Větší problém na trhu práce je s nižšími dělnickými profesemi. Ty inženýrské profese zatím neměly až tak zásadní problém. Tím pádem se až tak mnoho nezmění pro německý trh práce, ani pro ten český. Největším problémem u pohybu pracovních sil tak v celé Evropě i nadále zůstává u služeb a u dělnických profesí," uvedla pro iHNed.cz analytička společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.

Největší ekonomiku EU stále více sužuje nedostatek kvalifikovaných sil. Přesto se ale dosud jejich přílivu zvenčí brání. Merkelová zároveň zdůraznila, že se problém nedostatku odborných sil musí řešit hlavně využitím domácích pracovníků, mimo jiné rekvalifikací. Další otevření trhu pro cizince bude kabinet dále zkoumat.

"U nižších kvalifikovaných dělnických profesí je mnohem větší potíž. Není totiž možnost až tak jednoduše se k nim dostat, protože nejsou vytypované," dodala Šichtařová.

Počítačoví experti

Hospodářská sféra dala najevo, že očekávala velkorysejší řešení. Opoziční Zelení kritizují, že vláda uvažuje krátkodobě místo zásadnějších změn v přistěhovaleckých zákonech. Nová opatření jen "vyzobávají rozinky v zahraničí" a nepřípustným způsobem nové země EU vykořisťují.

Na druhé straně je otázkou, jak dalece se Němcům inženýry podaří nalákat. Problém v minulých letech nevyřešil ani program udělování takzvaných zelených karet, který v letech 2000 až 2004 uplatňovala tehdejší vláda Gerharda Schrödera. Otevřela cestu do Německa až 20 000 počítačovým expertům - nakonec ji dostalo přes 13 000 lidí, z toho 352 z ČR a 450 ze Slovenska. Nejvíce - téměř 4 000 - bylo Indů. Program přesto provázely problémy, jako pětileté omezení pobytu a přísliby nepříliš vysokých platů v poměru k vysokým daním a jiným dávkám.

Příslib minimálního ročního příjmu

Nyní mají špičkoví zahraniční odborníci přístup do Německa jen tehdy, když dostanou od zaměstnávajících firem příslib minimálního ročního příjmu 85 000 eur (zhruba 2,4 milionu korun). To je ale překážka, kterou sotva překonávají zejména mladí experti.

Po vstupu České republiky a dalších nových zemí do EU v roce 2004 využilo Německo možnosti odložit přístup pracovních sil z těchto států na svůj trh nejdříve o dva roky. Loni toto opatření prodloužilo o další tři a v květnu 2009 může oddálit přístup pracovníků až do roku 2011. Ve "starých" zemích unie mohou mimo jiné Češi pracovat bez povolení v Británii, Irsku, Švédsku, Řecku, Finsku, Španělsku, Portugalsku, Itálii a Nizozemsku. Omezení v různé míře platí hlavně v Německu a Rakousku.