Evropská komise navrhuje, aby se velké energetické koncerny, které vlastní výrobu i rozvod energií, musely zbavit přenosových soustav. Vyplývá to z tzv. energetického balíčku, který ve středu schválila komise. V Česku by se tento případ týkal společnosti RWE Transgas, která má dominantní postavení v dodávkách a rozvodu plynu.
Přenosová soustava zahrnuje například dráty vysokého napětí, které vedou od elektrárny k městu. Naopak drátů vedoucích od samotného distributora k jednotlivým domácnostem, se energetický balíček netýká. Stejně je tomu i v případě plynu.
Existují dva způsoby, jek rozštěpení (tzv. unbundlingu) dosáhnout. V podstatě by to znamenalo, že například by RWE Transgas v Česku či EDF ve Francii musely odprodat přenosovou soustavu anebo se rozdělit na dvě naprosto nezávislé společnosti.
ČEZu sebalíček netýká
Předseda Evropské komise José Barroso dnes na tiskové konferenci krátce po schválení balíčku řekl, že Bruselu jde o to, aby zaniklo 27 národních energetických trhů a byl vytvořen pouze jeden pro celou EU.
Samotnému unbundlingu se ale firmy mohou částečně vyhnout. Jedinou takovou možností je, že jejich přenosovou soustavu by spravoval nezávislý systémový operátor (ISO). Firma by ale nad celou soustavou ztratila kontrolu, byť by na "papíře" zůstala jejím majetkem.
Energetické společnosti ČEZ se balíček netýká, protože českou přenosovou soustavu vlastní společnost ČEPS, která je sice rovněž vlastněna státem, ale to komisi nevadí.
Obavy z Gazpromu
Návrh ovšem již delší dobu budí obavy jednotlivých členských států, a to i České republiky. Některé vlády se obávají, že by kontrolu nad jejich národními přenosovými soustavami mohla získat společnost ze zemí mimo Evropskou unii. Veřejným tajemstvím je, že jde o obavy z ruského Gazpromu, který by mohl některé přenosové soustavy evropských firem bez problémů koupit.
Cestu Gazpromu na trh EU by ale mohla zkomplikovat klauzule, kterou komise do balíčku doplnila v posledních dnech, aby alespoň trochu zklidnila členské státy. Přenosovou soustavu by tak v budoucnu nemohla koupit společnost, která nevyhovuje pravidlům EU, a nemá tedy oddělenou výrobu od "rozvodů".
Podle Barrosa je tato klauzule, která komplikuje vstup podniků mimo unii na trh EU, pojistka, aby všichni hráli "podle stejných pravidel". "Není to ochranářství, ale naopak férová soutěž," doplnil.
Aby společnost ze země mimo EU mohla i v Unii v tomto odvětví investovat, musí mít Evropská unie se "třetí" zemí o celém problému bilaterální smlouvu. Právě Gazprom by se tak alespoň prozatím ocitl mimo hru.
Energetický balíček musí schválit ještě Evropský parlament a členské státy
