Šance Slovenska na přijetí eura v roce 2009 o něco poklesly. Evropský statistický úřad (Eurostat) v pondělí totiž ve své pravidelné revizi zvýšil rozpočtový schodek Slovenska za loňský rok z původních 3,39 procenta HDP na 3,7 procenta HDP. To by mohlo výrazně ovlivnit podobu letošního hospodaření státu, kdy se Slovensko musí vejít pod tři procenta HDP, jinak nebude moci přijmout euro podle dosavadního plánu v roce 2009. Eurostat totiž do schodku zahrnul některé další položky, které slovenská vláda původně nezapočítávala.
Oprava se týká zaúčtování rozpočtových ukazatelů veřejnoprávních médií, Národní dálniční společnosti a dalších položek. Letos slovenská vláda počítá se schodkem 2,7 procenta HDP.
Z Evropské centrální banky se ozývají hlasy zpochybňující udržitelnost klíčových kritérií pro přijetí eura. Rozhodnutí o přistoupení Slovenska k eurozóně padne definitivně až příští rok v květnu. Do té doby bude muset slovenský premiér Robert Fico a jeho vláda vyvrátit obavy, které se v posledních týdnech objevily.
Mikloš varoval vládu již v květnu
Bývalý slovenský ministr financí Ivan Mikloš (na snímku) už v květnu varoval, že kvůli krokům nové vlády Slovensko neudrží maastrichtská kritéria. V červnu jeho obavy potvrdila Evropská centrální banka. "Dnes se obávám, že vstup do eurozóny je ohrožen. Myslím, že rok 2009 je optimální pro vstup do eurozóny. Obávám se však, že když se nám do eurozóny nepodaří vstoupit v roce 2009, pak to nebude dřív než o čtyři nebo pět let později," uvedl Mikloš pro časopis Vysoké školy ekonomické Economix, který vyjde začátkem listopadu.
Podle něj je politicky riskantní přijímat euro ve volebním roce 2010. "V dalších letech hrozí podobný vývoj jako v Litvě. Jakmile jednou nebudeme akceptováni, tak potom horozí, že se ta politika uvolní a dojde k vyšším rozpočtovým deficitům," dodal Mikloš.
Šance na přijetí jsou stále vysoké, říká Sklenář
Podle hlavního ekonoma společnosti Atlantik FT Petra Sklenáře zůstávají přesto šance Slováků na přijetí jednotné evropské měny v roce 2009 relativně vysoké. "Jsou tu dva faktory. Jedním jsou maastrichtská kritéria ve smyslu schodku rozpočtu, druhým, a možná technicky významnějším, je vývoj inflace. Tedy nejen to, nakolik se Slovensku podaří splnit inflační kritérium a zajistit rovněž inflační vývoj v rozumných mezích," uvedl pro server iHNed.cz Sklenář.
V poslední době zazněly zprávy, že Evropskou centrální banku (ECB) bude zajímat další vývoj inflace na Slovensku. "To znamená, že se ECB mohla obávat, že se Slovákům nepodaří udržet inflaci v rozumných mezích. Slováci musí navíc proškrtat státní rozpočet, kde se dá. Vše ostatní už bude záviset spíše na tom schvalovacím procesu," dodal Sklenář.
