Češi stále zaostávají v kupní síle za západem Evropy

Ačkoliv jsou lidé v některých regionech střední a východní Evropy bohatší než část jejich protějšků ze západu kontinentu, celkově se nové země Evropské unie při porovnání kupní síly na hlavu dál výrazně zaostávají za těmi starými. Vyplývá to ze studie společnosti GfK.

Nejlépe jsou na tom v Evropě lidé ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku, nejhůře v Moldavsku. Česku mezi čtyřmi desítkami států patří stejně jako loni 22. místo, Slovensko si o dvě místa pohoršilo a je 27.

Čisté příjmy evropských domácností dosahují ročně přibližně 8000 miliard eur. To podle GfK odpovídá průměrné kupní síle na člověka ve výši 11 998 eur (asi 320 000 korun), přičemž do této částky jsou kromě platů započítány i penze, podpora v nezaměstnanosti či dětské přídavky. Tato suma zahrnuje čisté příjmy, neodráží nicméně cenovou hladinu v jednotlivých zemích. Jde o částku, která lidem zůstává ke krytí životních nákladů.

Nejrychleji roste kupní síla Irům a obyvatelům Pobaltí

V ČR pak kupní síla na obyvatele podle GfK činí 5625 eur (asi 150 000 korun) a na Slovensku 4889 eur (130 000 korun). Nejbohatší Švýcaři a Lichtenštejnci mají k dispozici 27 521 eur (733 000 korun), tedy asi téměř pětkrát tolik co Češi. Nejhůře je na tom v Evropě Moldavsko, kde dosahuje kupní síla pouze 685 eur (přibližně 18 000 korun), což představuje asi jednu čtyřicetinu částky připadající na Lichtenštejnsko a Švýcarsko.

Nejrychleji rostoucí kupní sílu na západě Evropy mají Irové, kterým se od roku 2003 zvýšila zhruba o třetinu. Výrazně se zlepšuje podle GfK kupní síla i u některých nových členských zemí EU, nejvíce u  pobaltských států.

Ze studie rovněž vyplývá, že v kupní síle velké rozdíly existují i mezi regiony či lokalitami v jednotlivých zemích. Například obyvatelé Bratislavy, nejbohatšího města na Slovensku, mají zhruba dvojnásobek peněz než lidé z Bukurešti, nejlépe si stojícího města v Rumunsku.