Zatímco odboráři pro příští rok požadují minimálně osmiprocentní růst mezd, zaměstnavatelé by si přáli nižší nárůst. Obě strany ale předpokládají růst o osm procent a za pravdu jim dávají i ekonomové. Po započítání inflace by reálný růst mezd měl činit tři procenta.

Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek předpovídá nominální růst mezd na 7,8 procenta, podobně jako v letošním roce. Ačkoliv Hospodářská komora s odhady souhlasí, podle jejího prezidenta Jaromíra Drábka by tento nárůst měl činit maximálně sedm procent. Pro Českomoravskou komoru odborových svazů (ČMKOS) je osmiprocentní hranice minimální přijatelná. Uvedla to mluvčí odborů Jana Kašparová. Pro ČMKOS je to cíl pro kolektivní vyjednávání. "Očekáváme, že mzdy porostou v průměru o osm až deset procent, což je plně kryto produktivitou práce a tudíž i optimální pro ekonomiku," dodala Kašparová.

Ševčík: Zmrazit platy ve státním sektoru

Odborový svaz KOVO dlouhodobě požaduje růst mezd v průmyslových podnicích, které zastupuje, na úrovni deseti procent nominálního nárůstu, pokud tomu odpovídá ekonomická situace příslušné firmy. To při předpokládané inflaci kolem pěti procent znamená reálný přírůstek přibližně pět procent, podotkl předseda svazu Josef Středula.

Sobíšek soudí, že rychlejší růst bude vidět v soukromém sektoru, a to o téměř devět procent, zatímco ve veřejném sektoru růst zpomalí asi na 3,5 procenta. V soukromém sektoru ekonomiky nepředpokládá výraznější rozdíly v růstu mezd, žádanější profese prý nicméně budou mít větší šanci na lepší ohodnocení.

Podle Kašparové porostou nominálně nejméně platy ve školství, státní správě a příspěvkových organizacích, kde naopak k vzhledem k odhadované inflaci nastane jejich reálný propad. Nejvíce porostou mzdy ve zpracovatelském průmyslu, dodávkách pro automobilový průmysl a službách, odhadla.

Ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík předpokládá nárůst průměrných ročních celkových mzdových prostředků včetně odměn a příplatků mezi 6,5 až osmi procenty. Doporučuje však zmrazit mzdové prostředky ve státním sektoru. Současně by se měla vyvíjet snaha o snižování počtu zaměstnanců, jejichž mzdy jsou hrazeny z daní všech občanů, dodal Ševčík.

Nejrychleji porostou nejnižší mzdy

Stejně jako Ševčík, očekává i Jaroslav Šulc z Vysoké školy finanční a správní, že rychleji porostou mzdy nízkopříjmových skupin obyvatelstva. Následkem úbytku pracovních sil na trhu práce začíná být zřejmé, že například nižší a střední dělnické kádry si mohou diktovat mzdové podmínky, uvedl Šulc.

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,6 procenta na 21 470 Kč. Proti stejnému období loni tak byla o 1517 korun vyšší. Reálná mzda, tedy po odečtení inflace, se v průměru zvýšila o pět procent. Inflaci v příštím roce ČMKOS odhaduje kolem pěti procent. Centrální banka počítá s 4,4 až 5,8 procenta, ministerstvo financí s 3,5 procenta.