Německá vláda se pře o zavedení plošné minimální mzdy

Německou vládní koalicí v posledních dnech stále silněji cloumá spor o minimální mzdy. Nový ministr práce Olaf Scholz ze sociálnědemokratické strany (SPD) dokonce o víkendu vyjádřil přesvědčení, že Němci se dočkají jednotného zákona o minimální mzdě. Partner SPD ve vládě velké koalice, Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové, a liberální ekonomové jsou rezolutně proti a varují před zničením milionů pracovních míst.

V Německu není minimální mzda plošně stanovena. Pouze v několika málo odvětvích se ujednání o minimálních platech stala součástí kolektivních smluv, které uzavírají podniky s odborovými svazy. Vláda přitom do jejich jednání nijak nevstupuje, i když především levicová část kabinetu je alespoň pro zavádění minimální mzdy v dalších odvětvích.

Levicová polovina německé velké koalice nyní patrně chce do mzdové politiky promluvit průlomovým krokem. "Minimální mzda přijde, tím jsem si zcela jistý. Pro všechny," řekl v posledním vydání nedělníku Welt am Sonntag Scholz. Ten minulý měsíc ve funkci ministra nahradil Franze Münteferinga, jenž byl zároveň pokládán za jakýsi svorník velké koalice.

Glos: Vysoko nastavené mzdy činní pracovníka nevýnosným

Naopak ministr hospodářství Michael Glos (z bavorské Křesťanskosociální unie, CSU) kolegům z CDU/CSU rozeslal dopis, v němž varuje před důsledky případného zavedení minimální mzdy. Glos poukázal na zákon o spodní hranici platů v poštovním sektoru, který minulý týden schválili poslanci Spolkového sněmu a ve čtvrtek jej má schválit také Spolková rada.

"Po minimální mzdě u pošty je třeba se obávat dalšího protržení hráze u práce na dobu určitou," napsal Glos v dopise, který otiskl deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Ministr tvrdí, že od roku 1996 se ztrojnásobil počet sezónních pracovníků, jichž by se zavedení minimální mzdy týkalo především. Mnoho nekvalifikovaných sil by novým opatřením podle Glose o práci opět přišlo, a to zvláště ve východní části Německa. "Vysoko nastavené minimální mzdy" totiž činí pracovní místa "nevýnosnými", argumentuje Glos. Zároveň by to podle něj vedlo k nárůstu práce na černo.

Minimální mzda devět eur by mohla znamenat zánik dvou milionů míst

Na stranu konzervativní části německé vlády se postavil předseda německého svazu zaměstnavatelů (BDA) Dieter Hundt, jenž dnes v deníku Bild Scholzovy plány označil za "nebezpečnou bludnou cestu". Mnichovský hospodářský institut Ifo odhadl, že kdyby se minimální mzda pošťáků, devět eur (238 korun) na hodinu, zavedla plošně, mělo by to za následek zmizení dvou milionů pracovních míst. Hans-Werner Sinn poukázal na příklad Francie, kde zákonem stanovenou minimální mzdu bere 15 procent zaměstnanců, a přesto se prý země potýká s "masovou nezaměstnaností" a sociálními nepokoji.

Šéf vládního sboru ekonomických poradců Bert Rürup však naznačil, že kdyby plošná minimální mzda činila například 4,50 eura na hodinu, výrazný úbytek pracovních míst by to nevyvolalo a bylo by to přijatelnější než postupné zavádění spodních mzdových limitů v dalších sektorech.