Češi žijí na jiné planetě. Všude recese, oni se zadlužují

Viděno z pohledu globální úvěrové krize, je Česko tak trochu »jinou planetou«. Zatímco ve Spojených státech a části západní Evropy už banky výrazně zpřísnily podmínky pro poskytování úvěrů, v Česku se nic takového neděje. »K odmítání zájemců o úvěry v Česku nedochází,« říká například Libor Ostatek z firmy Golem Finance.

Banky naopak loví nové klienty a předhánějí se v nabídkách. Příklady? Některé půjčí nově až tři sta tisíc korun bez ručitele, snižují měsíční splátky úvěrů, požadují od žadatelů o půjčku jen jeden doklad totožnosti. A stále častěji odpouštějí několikatisícové poplatky za zpracování hypotéky.

USA chtějí zastavit krizi výjimečnými kroky - čtěte ZDE
Vaše peníze v ohrožení? Moderovaná debata a osobní zkušenosti čtenářů iHNed.cz - ZDE

V USA je situace přesně opačná. Americké banky nyní například hypotéky nad 80 procent hodnoty nemovitosti nabízejí jen nejbohatším klientům. Ani v západní Evropě už nejsou půjčky pro každého. »Je to tak, jsme mnohem opatrnější,« říká Jonas Torp z Danske Bank.

Boom na pokračování

V Česku růst půjček z posledních let pokračoval i v prvních dvou měsících roku. Z informací bank, které mají HN k dispozici, vyplývá, že hypotéky i spotřebitelské půjčky rostly dvouciferným tempem.
Podle odhadu GE Money Bank by půjčky domácností u finančních institucí mohly na konci roku překonat hranici 900 miliard korun.
Hypotéky si přitom berou stále mladší Češi. Šest z deseti hypoték, které vloni poskytla Česká spořitelna, získali klienti ve věku mezi 24 a 34 lety.
»Věk zájemců o hypotéku se neustále snižuje. Dnes je běžné, že si je berou vysokoškoláci už rok poté, co nastoupili do práce,« říká Pavel Kühn z České spořitelny.

Dluhová past

dvrácenou stranou boomu půjček je rostoucí počet lidí, kteří mají problémy s jejich splácením. Jen u samotných hypoték jde už o pět tisíc domácností. A na černé listině registru SOLUS je kvůli nespláceným dluhům u bank, splátkových firem či mobilních operátorů už přes půl milionu lidí. »Optimální je, když splátky půjček představují maximálně 35 až 40 procent příjmu domácnosti. Jinak chybí rezerva, když se příjmová situace zhorší,« říká Pavel Kühn z České spořitelny.

Zadluženost domácností je teprve zhruba na třetině stavu ve starých zemích Evropské unie. Ekonomové přesto varují před riziky, které v sobě skrývá očekávaný konec hospodářského boomu. 

»Při oslabení ekonomického růstu vzroste nezaměstnanost a nízkopříjmové skupiny mohou mít problémy s úvěry, které si mezitím nabraly,« říká Marek Hatlapatka, analytik Cyrrus.