Ústavní soud: Majoritní akcionáři mohou dál vytěsňovat

Majoritní vlastníci budou moci vytěsňovat menšinové akcionáře i po rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS). Ten totiž ve čtvrtek zamítl stížnost skupiny senátorů, kterým se sporná pasáž v obchodním zákoníku nelíbila.

V první části veřejného jednání ÚS si soudci od senátorů vyslechli ostrou kritiku této části zákona. Senátoři přednesli obsáhlou argumentaci. "Zákonodárce zasáhl do vztahu dvou ryze soukromých subjektů a nezajistil právo na ochranu jedné ze stran. Veškeré chyby a nejasnosti legislativy nesou na svých bedrech menšinoví akcionáři. Majoritní vlastník má svůj přístup k akciím popsán velmi přesně," uvedl právní zástupce senátorů, expert na mezinárodní obchodní právo Petr Zima.

Kritika způsobu přijetí novely

Naopak zástupkyně Poslanecké sněmovny a její místopředsedkyně Miroslava Němcová (ODS) pouze odkazovala na písemná vyjádření sněmovních právníků.

Senátoři kritizují také způsob přijetí novely obchodního zákoníku. Úprava squeeze-outu se do normy dostala prostřednictvím pozměňovacího návrhu, což je praxe, kterou Ústavní soud nedávno kritizoval. "Je to velmi citlivá záležitost, proto je chyba, že úprava nebyla normálně diskutovaná a neprošla normálním legislativním procesem. Poslanci tehdy nezdůvodnili, proč je to tak urgentní," uvedla senátorka Soňa Paukrtová z Klubu otevřené demokracie.

Přesuny za 13,5 miliardy korun

Vytěsňování malých akcionářů, takzvaný squeeze-out, umožňuje od roku 2005 majoritním vlastníkům donutit ty menšinové k prodeji jejich podílů. Pasáž obchodního zákoníku se týká majitelů, kteří disponují více než 90procentním podílem. Ti pak mohou ostatní vlastníky přimět k odprodeji podílů za cenu stanovenou znalcem.

Projednávání už bylo z různých důvodů několikrát odloženo. K Ústavnímu soudu podalo na danou pasáž zákona stížnost několik senátorů. Podle nich je úprava mimo jiné v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Senátoři žádali o co nejrychlejší posouzení, protože se jednalo o přesun majetku přesahujícího deset miliard korun. Podle agentury Čekia již majoritní vlastníci vynaložili více než 13,5 miliardy korun. Letos již podle Čekie oznámilo stejný plán 12 společností, u kterých se částka odhaduje celkem na 81 milionů. Podle předsedy senátního klubu SNK Josefa Novotného přišli dosud menšinoví akcionáři možná až o 30 miliard korun.

Více o uplatňování vytěsnění čtěte ZDE

Právníci se v předpovědích verdiktu soudu neshodovali. Upozorňovali na špatnou adaptaci evropské směrnice, ale zároveň připouštěli, že určitá forma squeeze-outu je v Evropě přijímána, protože ulehčuje rozhodování vlastníků firem. V Česku se ale implementace zákona nesetkala s pochopením minoritních majitelů a u soudů leží desítky žalob na příliš nízkou odkupní cenu. Soudy verdikty odkládala a čekali na rozhodnutí Ústavního soudu.