Stát zaplatí japonské Nomuře za prohranou arbitráž kvůli zkrachovalé IPB přibližně 3,65 miliardy korun. V pátek o tom rozhodli arbitři londýnské arbitráže s japonskou bankou, informoval ČTK důvěryhodný zdroj. Česko bylo v arbitráži o 40 miliard korun kvůli zkrachovalé IPB označeno již v březnu 2006 viníkem a hrozilo mu, že zaplatí až sedm miliard korun.
Mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob upozorňuje, že částka požadovaný Nomurou se výrazně snížila. "Nomura žalovala ČR o 68 miliard korun, české straně se podařilo v arbitráži snížit tuto částku na polovinu. Během arbitráže došlo k Dohodě o narovnání, kterou v listopadu 2006 uzavřela Vláda ČR s Nomurou. Součástí této dohody je redukční vzorec, který české straně omezil riziko platby do výše maximálně 7 miliard korun," uvedl.
Podle ministra financí Mirolava Kalouska Český stát prohrál arbitráž již v roce 2006 a ne až nyní, jak uvádějí media. "Vláda Mirka Topolánka uzavřela v roce 2007 dohodu, která eliminovala výši platby a letos ji definitivně uzavřela s konečnou částkou výrazně nižší. Je to o řád níže než skutečně škodilo," uvedl mj. Kalousek.
Premiér Mirek Topolánek na tiskové konferenci vlády poděkoval i Vlastimilu Tlustému, předchůdci Kalouska v čele resortu financí.
MF: ČR bude vymáhat 34,2 miliardy po ČSOB
"Tato dohoda je platná a aplikována na částku 34,2 miliardy korun znamená povinnost zaplatit kompenzaci ve výši miliardy plus úroky od roku 2000. Tato částka tak bude činit maximálně 3,7 miliardy korun. ČSOB vždy argumentovala, že IPB v době převzetí neměla žádnou hodnotu. Arbitrážní tribunál nyní stanovil, že hodnota očištěné IPB byla 34,2 miliardy. Tuto částku bude ČR v arbitrážním řízení od ČSOB vymáhat," dodal Jakob.
Dosud nejvíce Česká republika po prohrané arbitráži zaplatila společnosti CME, která financovala rozjezd televize Nova. Firma Ronalda Laudera za znehodnocení své investice získala přes deset miliard korun. Částka, kterou Česko musí zaplatit Nomuře, je tak dosud druhou nejvyšší náhradou vyplývající z prohrané arbitráže.
Odškodnění bylo vypočítáno na základě algoritmu, který obsahovala smlouva o smíru mezi Českem a Nomurou z listopadu 2006. "Jde o sérii kroků, které popisují kompenzace pro obě strany, tedy způsob, jak se vypočítají nároky obou stran. Hodnota IPB určená arbitráží je jen vstup," uvedl již dříve šéf mezinárodně právního odboru na ministerstvu financí Radek Šnábl.
Ze strany Nomury byla zkrachovalá IPB ohodnocena na 68,5 miliardy korun, přičemž ohodnocení provedl dřívější partner společnosti McKinsey a uznávaný expert Tom Copeland. Za Česko provedla ohodnocení americká Navigant Consulting, která IPB ohodnotila na 26,7 miliardy korun.
Projděte si chronologický profil případu IPB (článek pokračuje pod skrolovacím boxem)
Hlavní události spojené s privatizací Investiční a poštovní banky (IPB) a její nucenou správou:
27. listopadu 1996 - Vláda rozhodla o privatizaci státního podílu v IPB. Stát v té době již nedržel v bance majoritu.
4. března 1998 - Kabinet rozhodl o prodeji 36procentního podílu v IPB japonské bance Nomura za 3,031 miliardy korun.
16. června 2000 - ČNB uvalila na IPB nucenou správu.
19. června 2000 - ČSOB se dohodla s nuceným správcem IPB, ČNB a ministerstvem financí na převzetí kontroly v IPB.
18. října 2000 - Saluka, dceřiná firma Nomury, oznámila, že požaduje po státu náhradu škody vzniklé převedením IPB na ČSOB. V červenci 2001 zveřejnila, že bude žádat 40 miliard korun - oznámení má charakter počátku arbitráže.
26. února 2002 - ČSOB podala na firmy ze skupiny Nomury žalobu kvůli kauze České pivo - v Praze a v Londýně.
25. dubna 2002 - Londýnská arbitráž rozhodla, že společnost Pembridge kontrolovaná Nomurou může za akcie českých pivovarů zaplatit akciemi IPB, které jsou považovány za bezcenné. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno i v listopadu 2003.
5. prosince 2002 - FNM a ČR zažalovaly v Curychu Nomuru kvůli porušení smluvních závazků v kauze IPB. Nomura žalobu na 100 miliard až 263 miliard korun odmítla.
7. září 2004 - ČR získala v jednom ze dvou sporů s Nomurou kvůli pádu IPB pozici žalobce. Rozhodl o tom arbitrážní soud v Curychu. ČR po Nomuře požaduje náhradu škody až 263 miliard korun. Nomura ji údajně způsobila tím, že se podílela na pádu IPB a profitovala z řady transakcí, jež krachu banky předcházely.
26. října 2004 - Nomura napadla u Evropského soudu rozhodnutí Evropské komise, podle něhož není EK oprávněna přezkoumávat veřejnou podporu poskytnutou ČSOB při převzetí IPB.
9. listopadu 2004 - Kriminalisté skončili vyšetřování kauzy emise dluhopisů IPB. Kvůli údajně nezákonnému vydání dluhopisů zahájila stíhání několika někdejších manažerů IPB. Loni v červnu začal soud, který letos v dubnu bývalé manažery IPB osvobodil.
8. dubna 2005 - V Londýně začalo rozhodčí řízení o požadavku Nomury na 40 miliard korun.
Listopad 2005 - Zkrachovala jednání o dohodě o urovnání vztahů mezi státem, Nomurou a ČSOB. Údajně kvůli ČSOB, která podpis pod dohodu podmínila státními garancemi ve výši až 16 miliard korun.
1. prosince 2005 - Policie v kauze České pivo obvinila také někdejšího zástupce Nomury z konce 90. let Eduarda Onderku.
17. března 2006 - Londýnskou arbitráž s Nomurou ČR prohrála, protože neochránila investici Nomury do IPB. Podle arbitrů mj. stát diskriminoval IPB při pomoci bankovnímu sektoru.
4. září 2006 - V Paříži skončila ústní jednání v curyšské arbitráži.
5. září 2006 - Policie zahájila trestní stíhání bývalých manažerů Nomury Randalla Dillarda a Davida Thirska, a to kvůli operaci České pivo.
11. září 2006 - Švýcarský federální nejvyšší soud zamítl odvolání ČR týkající se arbitráže s Nomurou o 40 miliard korun.
18. září 2006 - Ministr financí Vlastimil Tlustý se setkal s šéfem ČSOB Pavlem Kavánkem i hlavním vyjednavačem Nomury Sadeqem Sayeedem. Dohodli složení týmů všech stran pro jednání, jejichž cílem by mělo být ukončení arbitráží.
5. října 2006 - Městský soud v Praze zamítl žalobu ČSOB proti Nomuře v kauze České pivo. ČSOB se domáhala asi 24 miliard korun.
30. listopadu 2006 - ČR podepsala s Nomurou smír. Nomura se podle smlouvy vzdá veškerých nároků vůči ČR a zastaví všechny spory, které vůči státu vede. Česko naopak stáhne žalobu na ochranu investic a zajistí zastavení všech sporů s Nomurou.
4. prosince 2007 - Podle ministra financí Miroslava Kalouska ČR nebude muset vyplatit Nomuře více než sedm miliard korun.
3. února 2008 - Podle časopisu Týden ministerstvo financí v rámci smíru s Nomurou stáhlo žalobu o náhradu škody v hodnotě 6,9 miliardy korun na bývalé šéfy IPB. Podle dřívějších informací Nomura stáhla žalobu na Evropskou komisi.
9. června 2008 - Arbitráž v Londýně určila, že IPB v době, kdy na ni stát uvalil nucenou správu, měla hodnotu 34,2 miliardy korun. Stát zaplatí přibližně desetinu částky, tedy asi 3,65 miliardy korun a 34,2 miliardy bude vyžadovat od ČSOB.
Česká republika uzavřela v listopadu 2006 s Nomurou smír. Podle smlouvy se obě strany dohodly ukončit arbitráže o desítky miliard korun kvůli padlé IPB. Dohoda dosud nebyla odtajněna, současný ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) ale její zveřejnění slíbil. Hodlá ale počkat do doby, až informace z dohody neohrozí pozici Česka v jiných arbitrážích.
Následky nucené správy z roku 200
Podle dřívějších vyjádření představitelů MF je výsledek arbitráže s Nomurou zásadní kvůli požadované částce pro další spor státu, který se týká pádu IPB, a to s ČSOB. Stát například zažaloval ČSOB o 27 miliard korun. Tvrdí, že bývalá banka IPB měla v době prodeje do rukou ČSOB podstatně větší hodnotu, než se dosud vědělo, a chce proto tuto sumu zpět.
ČSOB zase požaduje po státu zaplatit 1,7 miliardy korun. Částka představuje dluh firmy J.Ring Jaroslava Roušala vůči IPB, který ČSOB zdědila. Obě žaloby řeší jedna arbitráž.
Český stát v roce 2000 uvalil na IPB, která byla původně ve vlastnictví Nomury, nucenou správu a pak ji prodal ČSOB. Nomura tvrdí, že podmínky prodeje IPB byly jednostranně nevýhodné. Stát v současnosti čelí arbitrážím za stovky milionů korun.
