Ministři práce a sociálních věcí Evropské unie se v úterý dohodli na výši maximální pracovní doby a na podmínkách pro osoby působící ve firmách prostřednictvím pracovních agentur.
V "sedmadvacítce" bude nadále platit maximální týdenní pracovní doba 48 hodin, nicméně zaměstnanci se budou moci dobrovolně a za přesně stanovených podmínek rozhodnout, zda jsou ochotni pracovat přesčas. Poté mohou pracovat až 60 hodin nebo 65 hodin týdně v případě, že se jako pracovní doba započítává i pohotovost. V případě kolektivních smluv je možné tuto délku i překročit.
Česká republika dohodu vítá, protože jí pomůže podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase vyřešit svízelnou situaci ve zdravotnictví, kterou způsobují problémy s přesčasy.
Směrnice o pracovní době vymezuje termín pracovní pohotovosti jako dobu, kterou například lékař stráví skutečně prací, a nikoliv třeba spánkem na služebně.
Dohoda po 6 letech
O směrnici se rokuje od roku 2002. Část o dočasných zaměstnancích přijali ministři v balíku s kompromisem o délce pracovní doby. Podle dohody dostanou dočasní zaměstnanci v budoucnu od prvního pracovního dne stejná práva jako zaměstnanci v trvalém pracovním poměru, dohoda však umožňuje vyjímky.
Unii tlačily k dohodě o nových pravidlech rozsudky Evropského soudního dvora, které hrozí vážnými dopady na státní rozpočty. Lucemburský soud totiž s odvoláním na nynější evropskou legislativu dává za pravdu zdravotníkům, žalujícím nemocnice za to, že jim neproplácejí celou dobu pracovní pohotovosti jako vykonanou práci.
V případě agenturami zprostředkovaných zaměstnanců, které si firmy na omezenou dobu "půjčují", má EU najít shodu v tom, odkdy mají mít tito pracovníci stejné podmínky jako běžní zaměstnanci firmy, například nárok na dovolenou. V České republice platí, že mají na stejné podmínky nárok od prvního dne. V praxi to například znamená, že pokud nastoupí do firmy a měli by brát méně peněz než její "plnohodnotní" zaměstnanci, musí jim agentura rozdíl doplatit.
Dohodu musí ještě schválit Evropský parlament.
