Rostoucí ceny potravin tlačí na evropské země, které se zatím stále staví odmítavě ke geneticky modifikovaným plodinám neboli GMO, a ty začínají přehodnocovat své názory. Podle expertů by nechuť proti GMO měla časem v Evropě slábnout. GMO by v budoucích letech měly mít i výhodu například při léčbě podvýživy a nebo při klimatických změnách. 
Před týdnem se za GMO postavil i David King, který v Británii funguje jako vědecká autorita."Existuje jen jediná technologie, která by to mohla zajistit (zvýšit výnosy), a tou jsou GMO," řekl King v rozhovoru pro Financial Times. "Vzhledem k tlaku rostoucí populace potřebujeme třetí zelenou revoluci," dodal s odkazem na proces, jehož dvě vlny v minulých desetiletích zajistily dostatek potravin pro velké části Asie a Latinské Ameriky. "Klíč k budoucnosti je právě zde," prohlásil King.
Členské země Evropské unie systematicky blokují dovoz geneticky upravovaných plodin. Dovoz nové geneticky upravované plodiny EU neschválila již deset let. Podle mínění Evropské komise může GMO zmírnit nynější krizi na potravinovém trhu, je ale nutné nad novými plodinami vést přísný vědecký dohled.
Skupina G8 tento týden význam GMO na japonském summitu uznala a slíbila podporu výzkumu jejich přínosu.
Většina odpůrců GMO tvrdí, že tyto nové technologie jsou nebezpečné lidskému zdraví a životnímu prostředí a jediní kdo z GMO mají užitek jsou chemické koncerny. Naopak většina mezinárodních institucí tvrdí že v ověřených studiích se dokázalo, že upravované plodiny nejsou závadné.
Méně radikální odpůrci tvrdí, že GMO nijak nepřispěly ke zvyšování zemědělských výnosů ve světě. Námitka o výnosech je však podle expertů jednak irelevantní, a navíc neodpovídá skutečnosti. Výzkum evropských vědců ze Společného výzkumného střediska (JRC) například ukázal, že španělští zemědělci měli s geneticky modifikovanou kukuřici o zhruba deset procent vyšší průměrné výnosy než jejich kolegové, kteří zaseli konvenční odrůdy.
Nestlé: Evropa by měla přehodnotit odpor ke genetickým potravinám
Rakouský zákaz GMO kukuřice ministři nevyřešili
V českých obchodech se prodávala nepovoleně geneticky upravená rýže
Je Evropa opravdu proti?
V Evropě, kde se z GMO může pěstovat nanejvýš takzvaná Bt kukuřice odolná vůči zavíječi, jsou už mnozí farmáři rozzlobeni, že se jim upírá možnost těžit z přínosů GMO, řekl Financial Times viceprezident britské Country Land and Business Association Mick Willoughby. "Co vím, tak velká většina evropských farmářů je pro biotechnologické plodiny," řekl. S tím souhlasí hlavní vědecká poradkyně britského Národního svazu farmářů Hellen Ferrierová. "Evropští farmáři by měli mít možnost využívat této technologie," uvedla.
Evropa ještě v 90. letech měla silnou biotechnologickou základnu ve firmách jako Syngenta a Bayer a na univerzitách a ve výzkumných ústavech. Kampaně proti GMO však podle FT měly na evropský biotechnologický sektor zdrcující dopad a výdaje v tomto sektoru prudce klesly.
Také David King vyjádřil lítost nad tím, že Evropa kvůli odporu ke GMO na tomto poli ztrácí za zbytkem světa. "Je velmi těžké představit si, že evropští vědci budou schopni na tomto poli konkurovat vědcům z USA, Argentiny nebo Brazílie," řekl.
GMO je na desetině orné půdy
GMO se ve světě pěstují více než deset let a za tu dobu se výrazně rozšířily. Podle americké agentury ISAAA, která sleduje globální pěstování GMO, se loni plocha osetá těmito plodinami zvýšila o 12 procent na 114 milionů hektarů. ISAAA předpovídá, že produkce GMO se během příštích osmi let ve světě zdvojnásobí a bude pokrývat 20 procent světové zemědělské půdy. 
Největší pěstitelé v Evropě GMO jsou Španělé a dále se pěstuje v sedmi zemích včetně České repuliky. Neprostou většinu produkce GMO tvoří pouze čtyři plodiny - kukuřice, sója, bavlna a řepka olejná
Geneticky modifikované plodiny pěstované jako krmivo pro hospodářská zvířata jsou nyní již v hlavních pěstebních oblastech tak rozšířené, že dovozci krmiv v Evropě a Asii jen těžko shánějí dodavatele konvenční sóji nebo kukuřice, i když si připlatí. Modifikovaná sója se na globální produkci této plodiny loni podílela již asi dvěma třetinami.
V budoucnosti se počítá s tím, že nejdůležitější plodinou, která bude geneticky upravená, se stane rýže. Takzvaná "zlatá rýže" by měla obsahovat beta-karoten a měla by také pomoci při nedostatku vitamínu A v chudých zemích. V současné době se pěstuje jen na zkušebních polích v Číně, Indii a dalších zemích.
