Náklady na výstavbu českých silnic a dálnic jsou podle odborníků srovnatelné se zahraničím. V některých parametrech se v České republice staví nákladněji, jindy naopak levněji než v sousedních zemích. Konstatovala to expertní komise ČVUT, výsledky analýzy dnes na tiskové konferenci představil její předseda Petr Moos, děkan dopravní fakulty.

Přečtěte si více o českých dálnicích

 

Zdroje dat jsou pochybné

Výsledky práce komise mnozí zpochybňují, terčem kritiky jsou především zdroje dat. Jsou mezi nimi například analýzy, které si nechávalo již dříve zpracovávat ministerstvo dopravy. Zdroje, se kterými komise pracovala, dnes zpochybnil například Martin Kameník z ekologického sdružení Oživení, které se cenami dálnic zabývá.

Podle ekologů  chybí především ze strany ministerstva kontrola. "Na každý projekt by měl být vypracován posudek, zda se neplýtvá penězi," uvedl pro HN  Tomáš Kramár z Oživení. Špatná kontrola je také opakovaně kritizována Nejvyšším kontrolním úřadem. Podle NKÚ se dálnice v Česku staví velmi chaoticky.

Sdružení Oživení pak Ředitelství silnic a dálnic obvinilo, že zbytečně vynakládá veřejné zdroje na zavádějící studie, jimiž klame veřejnost i politickou reprezentaci.  Hlavním problémem - kromě kontroly - je, že podobné studie často srovnávají nesrovnatelné úseky. Navíc se v nich počítá s náklady, které firmy uvedou ve svých projektech, ale opakovaně se stává, že stavební projekt se prodraží, často o desítky procent.

Komise vycházela ze studie stavebí firmy

Podle komise je například stavba jednoho kilometru dálnice o 17 procent levnější než v Rakousku a o 21 procent dražší než ve Slovinsku. Oproti sousednímu Německu se v Česku staví levné mosty, jejichž cena je v tuzemsku zhruba o 14 procent nižší, ale drahé tunely. Náklady na jejich výstavbu jsou až o třetinu vyšší než u západních sousedů.

Výsledky jsou podobné závěrům analýzy společnosti IBR Consulting, které byly zveřejněny již před časem. Jak Moos přiznal, experti ČVUT skutečně vycházeli ze studie IBR.

To však ekologům vadí. IBR podle nich není nezávislá firma, neboť její mateřská společnost Valbek pro Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zpracovává projekty dálnic.

Srovnání celkových průměrných cen na jeden kilometr komise nepřinesla. Základním výsledkem její činnosti bylo vytvoření takzvaných cenových normativů, tedy orientačních cen, se kterými se budou srovnávat skutečné náklady na výstavbu. Normativy jsou vodítkem pro Ředitelství silnic a dálnic při vypisování tendrů a budou se s nimi srovnávat přílišné cenové výkyvy.

Podle Kameníka však "normativy svojí funkcí nemohou vyřešit závažné problémy spojené s financováním a výstavbou českých silnic a dálnic."

Podle sdružení však cenové normativy vyjadřují průměrnou cenu, zatímco skutečné ceny některých staveb mohou být i nižší. "Obáváme se, že při nevhodné implementaci normativů MD ČR a ŘSD budou tyto používány projektanty a stavebními firmami jako dolní hranice pro tvorbu rozpočtů a nabídek, čímž mohou paradoxně způsobit zdražení některých staveb," doplňil Kameník.

Sdružení Oživení dodává, že bez  expertního oponentního posuzování konkrétních vybraných projektů, zejména jejich adekvátnosti a potřebnosti dílčích investic se bude výstavba silniční a dálniční sítě i nadále potýkat se stávajícími problémy.

Studii Britů ministestvo i ČVUT odmítli

Podle normativů by například jeden kilometr české dálnice v rovinatém terénu měl stát zhruba 162 milionů korun. Jde o základní cenu bez DPH a dalších položek například na výkup pozemků nebo ekologická opatření. Normy určují i ceny mostů, tunelů nebo mimoúrovňových křižovatek. Tým ČVUT vycházel při tvorbě limitů z cen, které byly stanoveny ve veřejných soutěžích v letech 2004 až 2006.

Ekologové však tvrdí, že konečná cena bývá často mnohem vyšší, než ta, se kterou šly firmy do tendru. To v středu přiznal i náměstek ministra dopravy Jiří Hodač. Na druhou stranu je podle něj řada staveb, kde je konečná cena naopak nižší. Vše údajně závisí na mnoha faktorech, například na geologickém podloží nebo vlastnostech dotčených ekosystémů.

Studie britské firmy Mott MacDonald uvádí, že cena jednoho kilometru české dálnice se od roku 2002 vyšplhala ze 183 milionů na 500 milionů Kč. Podle firmy by za tím mohla být kartelová dohoda stavebních firem. Závěry britské firmy dnes představitelé ministerstva dopravy a ČVUT odmítli. Podle nich autoři studie nevycházeli z českých reálií a neměli k dispozici dostatek údajů.