Americký Senát ve středu večer washingtonského času schválil záchranný plán podpory pro finanční sektor částkou až 700 miliard dolarů (přes 12 bilionů korun). Pro upravenou verzi záchranného plánu (ta má 430 stran) nakonec po třech hodinách vášnivých debat zvedlo ruku 74 senátorů, proti jich bylo 25. Plán prosazoval současný americký prezident George Bush i oba prezidentští kandidáti John McCain a Barack Obama.
Po pondělním zamítnutí Sněmovnou reprezentantů americká vláda společně s čelními představiteli Senátu plán upravila tak, aby jej podpořilo více republikánských zákonodárců.
Ekonom Schneider: Senát navíc přidal daňové úlevy za 100 miliard
V rámci dohody o rychlém projednání zákona bylo potřeba, aby ze stočlenného Senátu hlasovalo pro přijetí nejméně 60 senátorů. Zatím ale ještě propagátoři záchranného plánu nemají vyhráno, protože balíček opatření bude muset ještě schválit také Sněmovna reprezentantů, která už jej jednou smetla ze stolu. Ta o něm bude znovu hlasovat v pátek.
Tehdy stáli za fiaskem ve Sněmovně reprezentantů především zákonodárci Republikánské strany prezidenta George Bushe. Proti plánu jich totiž hlasovaly přes dvě třetiny. Většina demokratů plán naopak podpořila. Pro schválení záchranného plánu hlasovalo celkem 140 demokratů, 95 jich bylo proti. Republikánů bylo pro jen 65, naopak proti 133.
Význam pro finanční zabezpečení každého Američana
Bush po hlasování v americkém Senátu řekl, že věří v to, že záchranný plán nyní projde i Sněmovnou reprezentantů a ještě tento týden bude odeslán "na můj stůl".
"Tato opatření jsou důležitá pro ozdravení ekonomiky. Návrh zákona má zásadní význam pro finanční zabezpečení každého Američana," uvedl Bush.
"Nebudeme-li jednat odpovědně dnes, zvýšíme riziko krize, v níž starší občané napříč Amerikou ztratí své úspory na penzi, malé a střední podniky nebudou schopny vyplácet mzdy... a rodiny nebudou mít možnost získat hypotéku na své bydlení nebo automobily," řekl těsně před hlasováním v Senátu nevadský demokratický senátor Harry Reid.
Podle Wall Street Journal americká centrální banka (Fed) zvažuje kvůli zhoršujícímu se ekonomickému výhledu další snížení úrokových sazeb, a to dokonce i tehdy, že Kongres nakonec záchranný plán schválí.
V čem plán spočívá
Oproti původnímu plánu jeho současný návrh předvídá některá další opatření. Republikáni požadovali po pondělním fiasku ve Sněmovně reprezentantů řadu změn. Jednou z nich bylo i zvýšení ochrany bankovních vkladů. Limit na částku garantovanou Federální společností pro pojištění vkladů (FDIC) se tak zvýší na 250 000 dolarů z nynějších 100 000 dolarů. prodlouží se také daňové úlevy pro firmy.
Záchranný plán Bushovy administrativy počítá s tím, že vláda bude vykupovat od finančních institucí hypoteční úvěry, na ně navázané cenné papíry a další aktiva, která zatěžují jejich účetní bilance, nutí je odepisovat stále vyšší ztráty a ochromují finanční sektor nedůvěrou. Se stabilizací finančního trhu a zejména s oživením amerického trhu bydlení by vláda prodávala vykoupená aktiva zpět na trhu a podle většiny expertů by mohla ještě vydělat.
Nový zákon má také omezit tzv. zlaté padáky pro ředitele společnostní účastnících se programu a zřizuje výbor, který bude mít nad fondem dohled. Ten by mělo řídit ministerstvo financí.
Wall Street a jeho ztráty
Globální finanční krize výrazně dopadá už dlouhodobě na akciové trhy. Na Wall Street panovala určitá nervozita i při středečním obchodování, které bylo ovlivněno očekáváním, jak se postaví američtí senátoři ve středu večer tamního času k záchrannému plánu.
Nakonec ale akcie na Wall Street klesaly. Index Dow Jones, který sleduje pohyb nejvýznamnějších akciových emisí na Wall Street, ve středu nakonec klesl o 0,18 procenta na 10 831,07 bodu. Index Nasdaq Composite oslabil dokonce o 1,07 procenta na 2 069,40 bodu. A širší index S&P 500 nakonec oslabil o 0,5 procenta na 1 161,06 bodu.
Evropské burzy rostou. Pražská si připsala dvě a půl procenta
Velké výkyvy zaznamenávají kvůli finanční krizi i evropské akciové trhy. Středeční obchodování však bylo ovlivněno vírou investorů ve schválení záchranného plánu americkým Senátem, takže trhy spíše rostly. Například index PX pražské burzy si připsal 2,54 procenta.
