Německá banka LBBW působící v Česku finanční potíže dementovala

Zemská banka Bádenska-Württemberska (LBBW) se na německé scéně rýsuje jako první vážný uchazeč o pomoc z nového balíčku spolkové vlády na záchranu ohrožených bank, který dosahuje výše 500 miliard eur (12,3 bilionu Kč.). Prohlásil to ve středu zemský ministr financí Helmut Linssen.

Banka však tuto zprávu slovy svého šéfa Siegfrieda Jaschinskiho dementovala. Podle něj se banka o žádnou pomoc požádat nechystá.

LBBW v Česku

Banka působí také v České republice. LBBW letos přebrala českou Bawag Bank a během září ji také dala své jméno. Mluvčí pro Českou republiku Martina Lambert navíc upozornila na rating banky A+ u agentury Standard and Poors.

Problémy mají s balíkem garancí a kreditů v maximální možné výši téměř 500 miliard eur jednotlivé spolkové země. Některé z nich bez ohledu na chystaná opatření řeší problémy svých zemských bank a nyní se obávají dalších nákladů, neboť spolková vláda po nich požaduje výrazné zapojení do záchranného balíčku.

Německá vláda chce zákonem zřídit speciální fond oddělený od státního rozpočtu. Opatření má zajistit garance až do celkové výše 400 miliard eur za mezibankovní obchody, a to do konce příštího roku. Kromě toho se stát nabídl, že postiženým bankám poskytne kapitál, případně odkoupí ztrátové úvěry, ovšem za cenu toho, že dočasně převezme řízení té které insolventní banky. Na tyto účely je německý stát připraven poskytnout až 100 miliard eur.

Ve středu se vládní balíček dostal na program jednání Spolkového sněmu. Dopoledne návrh před poslanci dolní komory německého parlamentu znovu obhajovala kancléřka Angela Merkelová. "Stát byl a je jedinou instancí, která je schopna obnovit důvěru mezi bankami," prohlásila křesťanskodemokratická (CDU) kancléřka a zdůraznila, že stát opatření nečiní kvůli ochraně bank, ale v zájmu ochrany občanů.

Spor vlády a spolkových zemí

Německý ministr financí Peer Steinbrück požaduje, aby nesly tíhu 35 procent možných ztrát při záchranných akcích také spolkové země, což některé z nich nesou nelibě. Například spolkové země Bavorsko, Bádensko-Württembersko a Sasko ještě před propuknutím současné finanční krize přijaly své "balíčky" na ozdravení zemských bank, v nichž mají podíly.

Pokud nějaká zemská banka bude čerpat prostředky i ze záchranného fondu, má náklady znovu nést dotyčná zemská vláda. Některé spolkové země však požadují, aby byl jejich podíl na záchranné operaci v takovém případě snížen.

Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung zatím německé peněžní instituty případné problémy zatím přiznávat nechtějí. "Banky se budou chtít vyhnout tomu, aby stát v budoucnu seděl v jejich dozorčích radách a aby působil obrovským vlivem na jejich obchodní politiku," uvedl podle listu Uwe Angenendt z vedení peněžního BHF Bank.

Většina peněžních institutů se nyní vyhýbá přímé odpovědi s poukazem na to, že ještě nejsou známy všechny detaily vládních plánů. Několik zemských bank však připustilo, že celý vládní balíček prozkoumají. Také Commerzbank přiznala, že vládní nabídky podpory studuje. Právě o Commerzbank se mluví jako o dalším možném "kandidátovi" na státní podporu. Tato banka údajně má kvůli svému propojení s hypoteční bankou Eurohypo podobné problémy jako zachraňovaná skupina Hypo Real Estate/Depfa, byť ne v takovém rozsahu.

Jiné instituty jako Deutsche Bank případné využití státní pomoci vůbec nekomentovaly a Dresdner Bank či Hypovereinsbank vzkázaly, že mají dostatek solidního kapitálu. Vůbec o případné státní pomoci nechtějí slyšet tradiční soukromé banky, které nejsou kotované na burze. Připuštěním státu ke spoluvlastnickému podílu by totiž v sázku daly svou pověst. Některé svou reklamu založily na tom, že jsou tradičně rodinným majetkem.

Například Matthias von Krockow, mluvčí nezávislé bankovní skupiny Sal. Oppenheim, možnost využití nabídky státu zcela vyloučil. "Máme k dispozici dostatečné kapitálové vybavení a solidní bilanční relace. Dnes se nabízejí historicky jedinečné šance získat hodnotné podíly za příznivé kurzy. Sal. Oppenheim je jako nezávislá soukromá banka zhruba 220 let rodinným vlastnictvím, a na tom se nic nezmění," prohlásil mluvčí bankovního domu pro bohaté, jenž působí i v Česku.

Ve čtvrtek se má kancléřka Merkelová sejít s jednotlivými zemskými premiéry, což by mělo zajistit schválení balíčku, byť s dílčími kompromisy. Vládní návrh v zásadě podporují všechny parlamentní strany, včetně opozičních. Například Bavorsko obecně projevilo ochotu převzít rizika tam, kde má samo vlastnický podíl.

Souhlas spolkových zemí s vládním návrhem opatření je důležitý pro jeho schválení horní komorou německého parlamentu, Spolkovou radou, kterou tvoří zástupci spolkových zemí. Celý balíček by měly ve zrychleném legislativním řízení v pátek schválit Spolkový sněm i Spolková rada.