Evropský parlament ve čtvrtek v prvním čtení přijal rozpočet Evropské unie pro příští rok. Europoslanci ovšem výrazně zvýšili finanční prostředky nad rámec toho, na čem se dohodly členské státy unie. Zástupci národních vlád se tak nyní budou muset se zákonodárci dohodnout na podobě rozpočtu do prosincového zasedání parlamentu ve Štrasburku.
Parlament schválil takzvané závazky rozpočtu ve výši 136 miliard eur (3,53 bilionu korun), což představuje 1,04 procenta hrubého domácího produktu celé Evropské unie. Tyto peníze představují výdaje, které si unie naplánovala pro rok 2009, ale jejich vyplacení se může protáhnout až do příštích let. Výdajům v pravém slova smyslu tak spíše odpovídá kategorie platby, která má podle poslanců pro příští rok činit 124,5 miliardy eur (3,24 bilionu korun).
Vyjednávací maraton teprve začne
Obě kategorie jsou však v příkrém rozporu s návrhem rozpočtu, který vzešel z Evropské komise a před časem ho předběžně schválily členské státy. Unijní země chtějí, aby se EU zavázala k vyplacení 133,9 miliardy eur (3,48 bilionu korun) a vyplatila 114,9 miliardy eur (2,99 bilionu korun).
V nejbližších týdnech se tak rozpoutá tradiční vyjednávací maraton mezi poslanci a členskými státy. Zákonodárci mají každý rok prakticky stejný problém. Podle nich unie dává málo finančních prostředků na zahraniční politiku. "Zkušenost z minulých let ukazuje, že tyto částky jsou nedostatečné. Poslanci proto doufají, že se jim podaří přesvědčit členské státy, aby na vnější činnosti vyčlenily více prostředků," uvedl parlament.
Ještě více než v minulosti však poslanci žádají na boj s klimatickými změnami, celkově navýšili částku odsouhlasenou státy o dvě miliardy eur. "To v mnoha případech znamená lépe zohlednit otázku klimatických změn v probíhajících programech, jako jsou programy v oblasti rozvoje venkova, dopravy, výzkumu a životního prostředí," dodal EP.
Rozpočet pro rok 2009 se moc neliší od letošního rozpočtu
Celková struktura rozpočtu pro rok 2009 se ovšem příliš nemění od rozpočtu pro letošní rok. Druhý rok po sobě má klesnout podpora pro unijní zemědělce, která ještě v roce 2007 tvořila největší část výdajů.
Největší část rozpočtu tak příští rok poputuje na podporu hospodářského růstu, zhruba 44,7 procenta veškerých prostředků. Zemědělcům je určeno naopak 42,8 procenta rozpočtu.
