Evropská centrální banka (ECB) srazila ve čtvrtek hlavní úrokovou sazbu o 75 basických bodů na 2,50 procenta. Analytici očekávali, že ECB sníží hlavní úrokovou sazbu v eurozóně o 50 basických bodů na 2,75 procenta.
Evropská centrální banka podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka překvapila. Snížení o 75 basických bodů je podle něj krátkodobě pozitivní zprávou pro finanční trhy, je to dobře i pro evropskou ekonomiku, protože se jí dostane větší podpory ze strany měnové politiky.
Podle vyjádření prezidenta ECB Jeana-Clauda Tricheta na tiskové konferenci po měnovém zasedání ekonomika eurozóny v příštím roce dále oslabí.
"To je důležité zejména nyní, kdy se začalo opět zvyšovat rozpětí mezi tržními úrokovými sazbami a sazbami centrální banky. Mohlo by to tak částečně zmírnit rostoucí stres na mezibankovním trhu," uvedl pro server iHNed.cz Marek.
Marek: Sazby budou klesat dále
Podle něj ještě uvolňování úrokových sazeb ve světě určitě ještě nekončí. "Nejblíže na pořadu dne je americká centrální banka (Fed), která zřejmě srazí sazby 16. prosince o 50 basických bodů na půl procenta. U ECB očekávám už pomalejší snižování po 0,25 procentech na začátku příštího roku," řekl Marek.
Potvrzeno: Ekonomika eurozóny už je v recesi
Další snižování úrokových sazeb se dá podle Marka očekávat ale i v České republice, kde je nyní hlavní úroková sazba na úrovni 2,75 procenta. Další jednání o měnové politice České národní banky (ČNB) je na programu 17. prosince.
"Otázkou je, zda půjdou sazby tento měsíc o 25, či 50 basických bodů. Vzhledem k rychle se zhoršujícímu ekonomickému klimatu v Evropě by mohl být ospravedlnitelný i krok snížení hlavní úrokové sazby o 0,5 procenta," odhadl Marek.
Eurozóna v recesi. A bude hůř
Evropský statistický úřad Eurostat ve čtvrtek potvrdil, že hospodářství eurozóny už je v recesi. Hrubý domácí produkt (HDP) zemí, v nichž se platí eurem, klesl podle zpřesněného odhadu ve třetím čtvrtletí o 0,2 procenta. Jde už o druhý propad za sebou, což odpovídá obecné definici recese. Klesla i ekonomika celé EU, rovněž o 0,2 procenta. V předchozím čtvrtletí stagnovala.
Spotřeba domácností v eurozóně ve třetím kvartále stagnovala a ve všech 27 členských státech EU vzrostla v průměru o 0,1 procenta po propadech ve dvou předcházejících čtvrtletích. Investice v eurozóně klesly o 0,6 procenta a v celé EU o 0,8 procenta. ECB se i proto chystá aktualizovat svou předpověď vývoje hrubého domácího produktu (HDP) a inflace.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) předpovídá eurozóně v příštím roce pokles hrubého domácího produktu o 0,6 procenta po letošním jednoprocentním růstu. Před půl rokem OECD přitom čekala v eurozóně růst o 1,4 procenta.
Sazby šly ve Švédsku a Británii prudce dolů
Švédská centrální banka Riksbank ve čtvrtek snížila kvůli světové finanční krizi hlavní úrokovou sazbu rekordních 1,75 procentního bodu na rovná dvě procenta. Bylo to poprvé, kdy Riksbank pohnula sazbou o více než polovinu procenta.
Britská centrální banka Bank of England (BoE) srazila podle očekávání trhu klíčovou úrokovou sazbu ve čtvrtek o 100 basických bodů na rovná dvě procenta.
"Na Británii doléhají problémy ve Spojených státech a navíc lokální problémy na hypotečním trhu i se stabilitou bankovního sektoru. I proto musí Bank of England reagovat agresivněji než například Evropská centrální banka. Snižování úrokových sazeb ale pravděpodobně ještě není u konce," řekl pro server iHNed.cz Marek.
Úroky tak jsou ve Velké Británii na nejnižší úrovni od roku 1951. Pod dvěma procenty nebyl základní úrok v Británii nikdy od roku 1694, kdy centrální banka vznikla.
