Antimonopolní úřad (ÚOHS) vyměřil ministerstvu vnitra a Českým drahám (ČD) pokuty za chybný výběr organizátora elektronických aukcí. Ministerstvo má zaplatit 50 000 korun a dráhy 30 000 korun. Informoval o tom úřad na sných webových stránkách. Verdikty zatím nejsou pravomocné, lze proti nim podat odvolání.
Ministerstvo vnitra ČR i České dráhy uzavřely se společností Clanroy Sales a. s. bez provedení náležitého zadávacího řízení smlouvu, jejímž předmětem bylo zajištění elektronické aukce a souvisejících služeb za účelem prodeje nemovitostí. Tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
"Jde o případ, kdy si nějaká instituce objedná službu, ale platí to za ně někdo jiný. Zadavatelé nám stále vysvětlují, že netuší, že musí vyhlašovat výběrová řízení a pokud to neudělají, může to být považováno za delikt," popsal Pecina. Připomněl, že podobné problémy mělo nedávno i město Břeclav při výběru realitních kanceláří, které měly zajišťovat prodej městských bytů.
České dráhy špatně pronajímaly nádraží, pokutě se zatím vyhnuly
Nejedná se však o poslední případ týkající se Českých drah. Podle ÚOHS ČD vybíraly nájemce svých nevyužívaných nádraží v rozporu se zákonem. Měly vypisovat řízení podle koncesního zákona, ale nedělaly to. Pokutě se však státní firma vyhne.
Českým drahám byla na podzim 2008 stanovena lhůta dvou měsíců k podání písemné zprávy o odstranění zjištěných nedostatků. Společnost to vzala na vědomí, že naplňují definici veřejného zadavatele a ve své odpovědi uvedly, že již do budoucna nebudou uzavírat smlouvy, které naplňují pojmové znaky koncese, bez předchozího koncesního řízení.
Do projektu Živá nádraží dráhy podle ÚOHS zahrnuly 121 stanic. Chtějí je pronajmout soukromým firmám, vytvořit s podnikateli společný podnik nebo nádraží revitalizovat z vlastních peněz. Někde už se s rekonstrukcemi začalo. Opravují se například pražské a brněnské hlavní nádraží, nádraží v Havlíčkově Brodě, Kolíně, Teplicích nebo Mariánských Lázních.
Dráhy sáhly hlavně k dlouhodobým pronájmům, z nichž následnou opravu hradí, neboť samy nemají na rekonstrukce chátrajících stanic peníze. Náklady na opravy všech českých nádraží se totiž odhadují na 200 miliard korun.
Nádraží dostaly dráhy při svém vzniku v roce 2003, kdy se dělila státní organizace České dráhy na ČD a.s. a Správu železniční dopravní cesty, která vlastní koleje. Převod budov na ČD kritizoval také Ústavní soud. Především však vadí konkurenci, podle které České dráhy získaly s nádražními budovami neprávem výhodu na trhu.
Chybný výběr právníků bude stát ministerstvo dopravy 50 000 korun
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dalo pokutu ve středu ještě v dalším případu a tentokrát se týkal ministerstva dopravy (MD). Zadavatel pochybil tím, že chybně vybral právníky, kteří státu radili při zavádění mýtného systému. Ministerstvo nevybíralo právníky k zakázce za čtyři miliony korun v řádném výběrovém řízení. Verdikt je pravomocný, ministerstvo se ještě může obrátit na soud.
Jednalo se o smlouvy uzavírané mimo režim zákona v období od listopadu 2004 do března 2006. Tyto smlouvy na sebe časově i věcně navazují, a proto se jednalo o jednu veřejnou zakázku jako celek, která byla rozdělena v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, aby předpokládaná výše budoucího závazku nepřesahovala částku 2 miliony korun.
MD dostalo nakonec pokutu 50 000 korun. Jedná se tak o druhou padesátitisícovou pokutu pro ministerstvo za výběr právních služeb. První se týkala chybného výběru právní kanceláře, s níž úředníci konzultovali plánovanou privatizaci Letiště Praha.
Právníky při spuštění mýtného systému potřebovalo ministerstvo od listopadu 2004 do března 2006. Za toto období uzavřelo s právní kanceláří několik smluv, které na sebe časově navazovaly. "Ministerstvo ale tuto zakázku podle našeho názoru účelově rozdělilo na menší, aby se vyhnulo výběrovému řízení," uvedl Pecina pro agenturu ČTK. Postup, který ministerstvo zvolilo, mohl podle něj podstatně ovlivnit hodnocení nabídek.
Mýtné se v Česku platí od loňského ledna, zatím pouze na dálnicích, rychlostních silnicích a malé části silnic první třídy. Mýtná povinnost se vztahuje na vozidla o hmotnosti 12 tun a těžší. Ministerstvo dopravy do budoucna nevylučuje rozšíření mýtného z dálnic a rychlostních silnic na větší část silniční sítě.
