Česko je připraveno zajistit Slovensku tranzitní dodávky zemního plynu z plynovodu Jamal, pokud se dohodne na spolupráci s plynárenskými podniky z Německa a Francie. Na tiskové konferenci po jednání se svým slovenským protějškem Robertem Ficem to uvedl Mirek Topolánek.

Slovenská ekonomika podle Fica velmi doplácí na spor dvou zemí, "přičemž plynu je na pravidelné dodávky dostatek". "Slovensko kvůli tomu ztrácí denně 100 milionů eur," upozornil Fico. Pokud se dodávky plynu na Slovensku v příštích dnech neobnoví, země bude muset začít podle Fica omezovat odběr plynu i spotřebitelům. Slováci zatím krátí dodávky pro zhruba tisícovku velkých podniků.

Čtěte více o rusko-ukrajinském sporu o plyn

"Nemůžeme se spoléhat na to, že se někdo za dva tři týdny dohodne a začne proudit plyn. Česká republika i RWE Transgas potvrdily nouzové dodávky plynu z České republiky na Slovensko. ty ale nejsou uskutečnitelné bez souhlasu společností E.ON Ruhrgas a GDF Suez. Tyto firmy musejí souhlasit s tím, že tok 20 milionů kubíků plynu na Slovensko je uskutečnitelný," řekl Fico. 

Slovensko by podle státního tajemníka slovenského ministerstva hospodářství Petera Žigy mohlo za několik dní zrušit omezení v odběru plynu pro podniky, které zavedlo kvůli zastavení dodávek z Ruska. Dodávky plynu by se mohly alespoň dočasně obnovit prostřednictvím výměnné operace s Ukrajinou a Ruskem.

V případě selhání tohoto plánu chce Slovensko podle Žigy využít právě část dodávek z plynovodu Jamal, jímž teče surovina přes Bělorusko a Polsko dál na západ. 

Do čtyř hodin od souhlasu Němců a Francouzů 

Podle Topolánka lze technické dodávky tohoto plynu na Slovensko uskutečnit do čtyř hodin od souhlasu zainteresovaných společností.

"Vnímáme situaci na Slovensku jako velmi vážnou. Jsme v denním kontaktu. Zítra by mělo v Moskvě dojít k jednání mezi ruskou a ukrajinskou stranou, alespoň doufejme," uvedl Topolánek. České předsednictví podle něj preferuje společné evropské řešení.

České předsednictví bude v sobotu na jednání v Moskvě podle Topolánka zastupovat ministr průmyslu a obchodu Martin Říman a Evropskou komisi eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs.

Zástupci některých východoevropských zemí dnes jednají v Kyjevě o přerušených dodávkách ruského plynu přes Ukrajinu dál na západ. Informuje o tom agentura Reuters. Na schůzce mají být ukrajinský prezident Viktor Juščenko, jeho slovenský protějšek Ivan Gašparovič, dále moldavská premiérka Zinaida Greceaniiová a polský ministr zahraničních věcí Radoslaw Sikorski.

"Gazprom chce zřejmě očernit Ukrajinu v očích Evropy tím, že plyn posílá na místa, kde má Ukrajina zásadní technické potíže. Přenosová soustava Ukrajiny je totiž poměrně stará. I proto je potřeba definovat místa, kde s přenosem plynu není problém," řekl v ČT odborník na zemní plyn Milan Kajtman.


Speciál iHNed.cz

Cesta plynu ke Slovákům

Společnost RWE Trangas Net připravila jednu z přepravních linií tak, aby dodávky na Slovensko byly možné. "Přestože naše tranzitní síť je původně projektována na přepravu z východu na západ, podařilo se nám najít řešení, jak směr toku plynu úplně obrátit. Poprvé v historii může být plyn dopraven přes předávací stanici Lanžhot směrem na Slovensko," řekl k tomu mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský. 

RWE na Slovensko přepraví zemní plyn z objemu, který bude k dispozici pro SPP na česko-německé hranici. Odtud plyn poputuje přes území České republiky dosud volnými kapacitami přepravce RWE Transgas Net na hraniční předávací stanici v Lanžhotě a odtud dál do slovenské sítě.

Od středy RWE Transgas dodává na Slovensko o další jeden milion kubických metrů zemního plynu více ze svých zásob ve slovenském podzemním zásobníku Láb. Výměnná operace mezi RWE Transgas a SPP už tak dosahuje
denního objemu čtyř miliony kubíků plynu.


 

VIDEO: Tady se rozhoduje, kdo bude mít v Česku plyn

Situace v zásobování českých zákazníků RWE je nadále stabilizovaná. Do ČR stále proudí plyn severní cestou a zahraniční dodávky doplňujeme čerpáním z podzemních zásobníků. Všichni naši zákazníci dostávájí zemní plyn v plném objemu. Včerejší spotřeba dosáhla 48,2 milionů kubíků, na dnešek odhadujeme vzhledem k oteplování pokles spotřeby na 45 milionů kubíků.