Miliardář Soros: Euro by nemuselo přežít finanční krizi

Poté co George Soros ve čtvrtek v rakouském listu Der Standard předpověděl, že pokud se evropská ekonomika nezbaví "toxických" finančních aktiv z globální úvěrové krize, ohrozí to budoucnost eura, tato měna záhy poklesla.

"Bude potřeba určitý typ dohody o ztraceném kapitálu, podle které by se toto břemeno sdílelo a aby se na tom podílela každá země," řekl Soros v rozhovoru. "Udělat by to měla hlavně Evropská unie. Pokud to neudělají, pak by euro nemuselo krizi přežít," dodal miliardář, který na počátku 90. let významně přispěl k pádu britské libry.

Trichet zvolí nestandardní kroky

Na Sorosovo vyjádření reagoval kurz euru vůči dolaru poklesem o více než jedno procento pod hranici 1,30 dolarů. Euro předtím zasáhlo vyjádření šéfa Evropské centrální banky Jeana-Clauda Tricheta, podle něhož ECB možná podpoří krizí postiženou ekonomiku eurozóny "nestandardními" kroky a dalším snížením úroků.

"Mohli bychom zapojit nestandardní kroky a také jsme je už udělali, především v refinancování (bank)," uvedl Trichetne na Světovém ekonomickém fóru v Davosu francouzské rozhlasové stanici BFM.  

Kroky banky na blížícím se zasedání bankovní rady příští týden Trichet komentovat nechtěl. Posílil však očekávání, podle kterých by k dalšímu snížení úrokových sazeb mohlo dojít v březnu. "Jsme nyní na dvou procentech a nevylučujeme, že bychom mohli jít pod tuto úroveň. Jak jsem už řekl, v březnu budeme mít velmi důležité zasedání," dodal šéf ECB.

ECB tento měsíc snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na dvě procenta. Analytici očekávají, že banka nechá příští týden sazby beze změny, avšak v březnu ji sníží na 1,5 procenta.

George Bush už měl v plánu řešit "toxická" aktiva

Řešit systémově "toxická" aktiva, zejména z amerického hypotečního trhu, chtěla původně bývalá americká vláda George Bushe, která již měla již na tento úkol připraveno 700 miliard dolarů. Nakonec však tyto peníze pod vlivem evropských záchranných kroků a v naději na rychlejší stabilizaci použila hlavně k rekapitalizaci bank.

Problematická aktiva však na trzích zůstala a dál ochromují důvěru mezi bankami a činnost finančního systému. Začíná se tak hovořit o konceptu "špatné banky", která by tato aktiva vykupovala a krizi definitivně vyřešila.

Dohady o možném rozpadu eurozóny v posledních týdnech vyvolal na finančních trzích prudký pokles ekonomik jednotlivých zemí tohoto bloku a dramaticky rozdíl mezi vývojem cen německých vládních dluhopisů a obligací "rizikovějších" zemí eura. Trichet minulý týden tyto dohady důrazně odmítl.