Skupina rozvinutých a rozvojových zemí G20 v době finanční a úvěrové krize považuje za svou prioritu vytrvalou podporu hospodářského růstu. Shodli se na tom ministři financí a guvernéři centrálních bank těchto zemí na sobotní schůzce v Horshamu jihoanglickém hrabství Sussex.

"Jsme připraveni zapojit veškeré úsilí, které je nutné k obnově růstu," uvádí se v závěrečném komuniké po skončení schůzky. G20 prý zaujme takový postoj, který ochrání velké finanční instituce, zlepší finanční systém a obnoví fungování úvěrových trhů. Centrální banky budou nadále zachovávat expanzivní měnovou politiku, a to tak dlouho, dokud to bude zapotřebí. Komuniké vyzývá i jednotlivé země, aby urychleně zavedly slíbenou fiskální podporu.

Zoellick: Musí se vrátit důvěra

Světový finanční systém se podle šéfa Světové banky Roberta Zoellicka musí zcela vyčistit od toxických aktiv, tedy zejména od nesplácení úvěrů, jinak se důvěra mezi finančními institucemi neobnoví. Spojené státy americké volají po zvýšení veřejných výdajů. Některé evropské vlády ale zdůrazňují, že je třeba změnit pravidla pro finanční trhy. Například podle Zoellicka by další vládní výdaje na podporu ekonomiky poskytly jen přechodné zlepšení, problém by však nevyřešily.

Mezinárodní měnový fond (MMF) už napumpoval do záchrany zemí ve střední a východní Evropě 50 miliard dolarů (více než jeden bilion korun). I proto se čím dál více hovoří o tom, že je potřeba posílit jeho kapitál. Právě na posílení zdrojů MMF se už podle vyjádření nejmenovaného evropského úředníka pro agenturu Bloomberg členové sobotní schůzky dohodli. MMF má nejen na záchranu zemí k dispozici přibližně 250 miliard dolarů, požaduje ale posílení na zhruba 500 miliard dolarů.

"Potřebujeme, aby se země zavázaly, že budou dělat vše, co je potřebné po dobu nezbytně nutnou na podporu svých ekonomik. Musíme udělat vše pro to, aby se zastavily škody. Jsem si jist, že dosáhneme pokroku," uvedl podle agentury Reuters britský ministr financí Alistair Darling.

Cílem schůzky ministrů financí a guvernérů centrálních bank rozvinutých a rozvojových zemí G20 je dohodnout se před nadcházejícím summitem G20, který se bude konat 2. dubna v Londýně. Za Českou republiku jako předsednickou zemi EU je na ní ministr financí Miroslav Kalousek.

Budou regulována i dříve neregulovaná odvětví

"Evropské státy zatím nemíní uplatňovat další stimuly na podporu ekonomik, jak to prosazují USA. Zatímco Amerika by ráda hovořila o dalších a nových stimulech... v této chvíli nejsme připraveni... začít uplatňovat nové a nové nástroje..., než uvidíme, jak fungují nástroje plánu obnovy," řekl pro ČTK Kalousek.

Podle Kalouska se účastníci schůzky shodli i "v oblasti regulace a dohledu". "Domlouváme se na principech nové architektury... budou regulována i dříve neregulovaná odvětví, například hedgeové fondy," řekl český ministr s tím, že "společné standardy budou muset dodržovat i ratingové agentury". Tyto agentury byly po vypuknutí finanční krize terčem kritiky za chybné hodnocení zkrachovalých bank a za to, že se dostávaly do střetu zájmů.

Ministři G20 se také shodli na důsledném postupu proti daňovým rájům. Shodli se na kritériích, která budou muset být dodržována bez rozdílu všemi. "Bude uplatňován tvrdý postup vůči zemím, které tato kritéria týkající se výměny informací a krytí daňových úniků, dodržovat nebudou," dodal Kalousek.

Flaherty: Máme zpoždění

"Doufám, že se shodneme na postupu, který je třeba prosazovat, a věřím, že navrhneme i nějaký časový rámec, jak toxická aktiva v bankách izolovat. Z hlediska řešení tohoto problému už máme zpoždění. V USA a v Evropě se na tom ještě musí zapracovat," upozornil kanadský ministr financí Jim Flaherty.

Skupina G20 se na růstu světové ekonomiky podílí zhruba 80 procenty. Největší vliv mají Spojené státy americké, svůj vliv však čím dál více posilují také Brazílie, Ruska, Indie a Číny, které chtějí mít větší slovo při hlasování v různých globálních organizacích. Světová ekonomika kvůli prohlubující se finanční krizi v letošním roce zaznamená zřejmě největší útlum od třicátých let 20. století.

Rozšíření úvěrových programů

"Je nezbytně nutné, aby multilaterální finanční instituce rozšířily své úvěrové programy, a vyrovnaly tak masivní pokles objemu soukromého kapitálu," uvedly ve svém společném komuniké Čína, Indie, Rusko a Brazílie.

"Problémy finančního sektoru ještě zdaleka nejsou u konce. Potřebujeme neodkladnou politickou akci," řekl pro televizi Bloomberg bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu (MMF) Simon Johnson.

Členy skupiny G20 jsou Argentina, Austrálie, Brazílie, Kanada, Čína, Francie, Německo, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Mexiko, Rusko, Saudská Arábie, Jižní Afrika, Turecko, USA, Velké Británie a Evropská unie.