Některé německé banky, mezi nimi i Deutsche Bank, umožňují švýcarským občanům skrývat jejich aktiva před švýcarskými daňovými orgány. Napsal to v úterý švýcarský deník Tages Anzeiger, který tak "vrací úder" ve sporech mezi oběma zeměmi o daně a bankovní tajemství.

Podle listu pobočka Deutsche Bank v Lörrachu poblíž hraničního města Basilej nabízí švýcarským zákazníkům otevřít si u ní dvě konta: jedno oficiální přiznané švýcarským orgánům a druhé tajné, anonymní. Deník se přitom odvolává na zkušenosti svého redaktora, který se v bance o možnost založení konta zajímal jako potenciální švýcarský klient.

Každé druhé nebo třetí konto spravované jednou z největších německých komerčních bank v pobočkách při hranicí se Švýcarskem patří švýcarským občanům, odhaduje deník. Informace zřejmě představuje protiútok určitých švýcarských kruhů v situaci, kdy si Německo minulý týden od Švýcarska, Rakouska a Lucemburska vynutilo uvolnění dosud přísných pravidel bankovního tajemství ve snaze omezit daňové úniky.

Daňový podvod nebo daňový únik?

Švýcarsko 13. března uvedlo, že přistoupilo na standardy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ohledně transparentnosti a výměny informací týkajících se daňových záležitostí. Z hlediska švýcarských zákonů to mimo jiné znamenalo zrušit dosavadní rozdíl mezi daňovým podvodem (trestně postižitelným) a daňovým únikem, který nespadal pod trestní zákoník.

"Pokud by bylo Švýcarsko zařazeno na černou listinu, nepoškodilo by ho to pouze jako finanční centrum, ale také jako místo pro podnikání," uvedl tehdy jako zdůvodnění ústupku švýcarský ministr financí Hans-Rudolf Merz.

Německo ale neskrývalo pochybnosti, že Bern přijal standardy OECD jen formálně a ve skutečnosti se jimi nijak příliš řídit nehodlá. Německý ministr financí Peer Steinbrück se v sobotu v tomto smyslu vyjádřil dost ostře a vyvolal odmítavou reakci švýcarských orgánů. Švýcarské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že ve věci hodlá žádat vysvětlení od německého velvyslance.