Česká republika začíná být pro Francii v oblasti průmyslu velkým strašákem. Je z ní východoevropský symbol levnější pracovní síly, která je jednou z příčin toho, že v pokračující ekonomické krizi se stále více francouzských dělníků ocitá na dlažbě. Jejich práce je totiž ve srovnání s východem Evropské unie podstatně dražší.

Zatím poslední velkou ranou pro francouzský průmysl bylo rozhodnutí německého výrobce pneumatik a automobilových součástek Continental uzavřít továrnu v Clairoix a zrušit tam 1120 pracovních míst. Od začátku krize je to největší závod zavírající v zemi své brány. Podle úterního deníku Le Parisien ztrácí v oblasti živobytí ale také dalších více než 1800 lidí, kteří jsou na působení Continentalu nepřímo závislí.

Continental ve Francii vs. v Česku

Deník také přišel se zásadním srovnáním, co je důvodem nekompromisního postoje vedení Continentalu, jež od zrušení výroby ve Francii neodradily ani čím dál násilnější protesty dělníků, kteří na zástupce firmy dokonce házeli shnilá vejce: výroba jedné pneumatiky vyjde ve Francii ve srovnání s Německem o 20 až 50 eurocentů dráž, ve srovnání s Českem, kde má Continental několik továren, je rozdíl dokonce celá čtyři eura. Při výrobě milionů pneumatik to jsou i mnohamilionové euroúspory. Souběžné rušení jedné továrny i na severu Německa dává odpověď, v které zemi dělníci o práci zatím nepřijdou.

Politici na státní i místní úrovni sice hovoří o "zradě", protože francouzští dělníci ve snaze zachovat si zaměstnání ustoupili loni od 35hodinového pracovního týdne a uvolili se pracovat 40 hodin za stejné platy, ale nakonec z toho nepomůže nic.

Už počátkem roku se bouřili zaměstnanci americké firmy na automobilové součástky Molex z oblasti Toulouse na jihozápadě Francie a projevovali rozhořčení nad tím, že se výroba měla údajně stěhovat mimo jiné do Česka. To se sice ukázalo jako fáma, protože Molex rušil své provozy na více místech Evropy včetně Slovenska, ale v povědomí Francouzů zaměstnaných v průmyslu zůstalo Česko jako potenciální zloděj pracovních příležitostí. Při celonárodních demonstracích na konci ledna tak byli hlasitě slyšet i pracovníci firmy Jtekt, filiálky koncernu Toyota, kteří se rovněž obávají přestěhování výroby do České republiky.

Sarkozy zajistil pět let bez propouštění

Na protičeskou strunu uhodil počátkem února francouzský prezident Nicolas Sarkozy, když výslovně kritizoval výrobu francouzských aut v Česku a jejich následný prodej ve Francii. Hovořil přitom o přesouvání výroby do Česka, čímž kritizoval již několik let trvající trend ve francouzském autoprůmyslu udržovat domácí výrobu na stávající úrovni a expandovat výhradně v levnějším zahraničí.

Výměnou za finanční výpomoc přes šest miliard eur v podobě zvýhodněných půjček si pak od automobilek, kterým kvůli krizi začaly docházet prostředky, Sarkozy vymohl slib, že aspoň v průběhu příštích pěti let (včetně současného roku) nebudou nikoho propouštět. Pozorovatelé spočetli, že případné sociální otřesy v průmyslovém odvětví, které zaměstnává přímo či nepřímo desetinu aktivního obyvatelstva a přitom se na hrubém domácím produktu Francie podílí jen necelým procentem, tak byly odloženy až za termíny příštích prezidentských a parlamentních voleb.

Francouzská vláda sice sází také na výrobu automobilů budoucnosti například s výkonnými elektrickými bateriemi, nemá se ale jak postavit faktu, že francouzský průmysl nemůže co do výrobních nákladů a při podobné kvalitě práce soupeřit s českým. Na českých výrobních linkách se vyprodukuje podle údajů koncernu Renault podobné vozidlo o více než tisíc eur levněji. Změnit to údajně mělo Sarkozyho oznámení, že se ve Francii zruší podnikatelská daň, což by mělo přinést úsporu několika stovek eur. Srovnání průměrných platů v automobilovém průmyslu - ve Francii přes 32.000 eur hrubého ročně (850.000 Kč), v Česku přes 300.000 Kč - ale ukazuje, že by se musely nejen rušit všechny daně, ale i podstatně snížit mzdové nároky zaměstnanců.

V roce 2004 se Francouzi obávali, že jejich zemi zamoří levnější polští instalatéři, a proto podle rozšířeného názoru politologů a novinářů odmítli v referendu ústavu EU, která neměla s pracovním trhem nic společného. A nyní možná nastal strach z českého zaměstnance, který zvládne totéž a za mnohem méně. Na překážku není ani vzdálenost - jak zaznělo na nedávném česko-francouzském podnikatelském fóru, ze severní půlky Francie může být dokonce pohodlnější se přesunout do Prahy než do stejně vzdálených měst na jihu země.