Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker v pátek po jednání ministrů financí eurozóny v Praze ostře kritizoval Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejímž členem je i Česko. Nelíbí se mu, že sdružení nejvyspělejších států světa zařadilo malé evropské velkovévodství na takzvanou šedou listinu, která zahrnuje státy, jež by měly zlepšit vlastní finanční transparentnost.
Na seznamu se přitom vyskytují především daňové ráje, proti nimž v současnosti vedou tažení hlavní světové velmoci, obviňují je totiž z částečné odpovědnosti za současné ekonomické problémy.
"Existence takového seznamu mě příliš nevzrušuje, protože je to hloupost," uvedl Juncker s tím, že má hned několik důvodů, proč kritizovat OECD. Vadí mu především skutečnost, že organizace zveřejňuje seznamy zemí, které ani nejsou jejími členy a nad nimiž nemá žádnou moc. To však neplatí pro Lucembursko, které je dokonce zakládajícím členem OECD.
Dohoda za stažení ze seznamu
Sama organizace přitom upozorňuje, že velkovévodství souhlasilo se zlepšením některých finančních standardů, které se týkají především výměny informací, ale stále nepodepsalo příslušné mezinárodní dohody. Lucemburská vláda tak stále nemá dohody o dvojím zdanění, které jsou v Evropské unii běžné. "Zacházení s některými státy nechápu. O dohodách o dvojím zdanění budeme jednat, až zmizíme ze seznamu," uvedl viditelně rozčílený Juncker, který přitom mezi evropskými státníky patří mezi největší "vtipálky".Lucembursko je na seznamu zařazené spolu se Švýcarskem a Rakouskem. Všechny dotčené země se přitom proti tomuto postupu ohradily již v minulosti. Pobouřila je především nedávná slova německého ministra financí Peera Steinbrücka, který například Švýcary přirovnal k Indiánům, již vystrašení utíkají z boje.
Pro Lucembursko a další země by se zařazení na podobné listiny mohlo do budoucnosti stát problémem. Největších 20 ekonomik světa (G20) se ve čtvrtek v Londýne shodlo, že zapracují na krocích, které by mohly vyústit v sankce proti zemím, které jsou právě na seznamu OECD. Vlády v době krize totiž hledají každou možnost, jak zvýšit vlastní příjmy, a daňové ráje je o ně každý rok připravují.
Nezisková organizace Oxfam například nedávno upozornila, že existence daňových rájů připravuje o velké peníze především rozvojové země, které prý takto přicházejí o více prostředků, než kolik dostávají v rámci rozvojové pomoci. Daňové úniky podle nich představují až 124 miliard dolarů, objem zahraniční pomoci, která do nich proudí, se přitom pohybuje kolem 103 miliard dolarů.
