Několik týdnů trvající spor ve vládě o financování stavby dálnic a obchvatů měst, na které chybí až 50 miliard korun, mohl být vyřešen.

Ministři kabinetu Jana Fischera totiž v pondělí diskutovali i variantu, že by chybějící peníze získal Státní fond dopravní infrastruktury "odčerpáním" peněz z elektrárenské společnosti ČEZ. Stát má dvě možnost, jak peníze z ČEZu získat. Buď odprodejem akcií, kterých má necelých 70 procent, nebo svoláním valné hromady kvůli vyplacení mimořádné dvidendy.

Zdroj z vlády HN řekl, že tento návrh vznesl na jednání vlády ministr dopravy Gustáv Slamečka, který hledá cesty, jak zalepit díry v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Před rokem vláda pomohla rozpočtu prodejem části akcií, který stát v domácí energetické jedničce drží. Tehdy díky prodeji 4,6 procenta akcií získala 34 miliard.

"Ostatním ministrům se kvůli současné nízké ceně akcií ČEZ nápad nelíbil," dodal zdroj, který nechtěl být jmenován. Slamečkovi doporučili, aby s firmami, které na dopravních zakázkách pro stát pracují, dohodl rozložení prací a plateb na delší časové období. V rozpočtu chybí na stavby silnic a železnic kolem 30 miliard korun.

Podle zdrojů iHNed.cz, které jsou velmi dobře informovány o jednáních Fischerovy vlády, se proti návrhu postavil i ministr financí Eduard Janota, který tuto možnost zavrhnul.

Není to poprvé, co politici chtěli využít ČEZ jako zdroj mimořádných příjmů. ČSSD chce ze zisku této polostátní firmy platit 13. důchod, bývalý šéf lidovců Jiří Čunek zase levnější elektřinu.

Janota argumentoval pravidly EU 

Janota pokus využít peníze z ČEZu podle zdroje zamítl s odůvodněním, že metodika EU nedovoluje akceptovat takové mimořádné příjmy jako příjmy rozpočtu.

Tím, že by stát tyto peníze použil, by se účetně zvýšil schodek státního rozpočtu a dostal by se nad pět procent, obhajoval Janota svůj postoj. Deficit nad pět procent by pak znamenal zhoršení ratingu a tím pádem vyšší náklady na státní dluhopisy a dražší financování státního dluhu.

Polostátní ČEZ je nejziskovější tuzemskou firmou. V loňském roce hospodařil s rekordním ziskem ČEZ, který loni stoupl díky vyšším cenám elektřiny o téměř 11 procent na rekordních 47,4 miliardy korun. A k rekordu má našlápnuto i letos. Čistý zisk celé skupiny stoupl v prvním čtvrtletí o 23 procent na 19,4 miliardy korun.

V nerozděleném zisku z posledních období má 160 miliard korun. Jen z loňského zisku ČEZ mu po vyplacení řádné dividendy zbývá ještě zhruba 20 miliard. Z loňského zisku firma vyplatí hrubou dividendu 50 korun na akcii. Do státní pokladny tak firma nalije 18,8 miliardy korun, necelá dvě procenta rozpočtových příjmů.

Politikové a ČEZ

O využití peněz nedávno mluvil bývalý šéf lidovců Jiří Čunek, který přišel před měsícem s návrhem na rozdělení celého zisku za rok ČEZ, tedy celkem téměř 50 miliard korun. Díky Čunkovu návrhu by tak státní rozpočet získal navíc přes třicet miliard. Ty ale chtěl Čunek použít na zlevnění cen elektřiny jako protikrizové opatření.

Jiří Paroubek chce zase s už citovaným slibem 13. důchodu z dividend ČEZu vyhrát podzimní volby do sněmovny.

Stavět se bude jen rozestavěné

Vláda při rozhodování o rozpočtu na příští rok, u kterého nechce překročit schodek 170 miliard korun, dlouho jednala o požadavku ministra dopravy na navýšení peněz do budování dopravní infrastruktury. Kvůli nedostatku peněz podle Slamečky je v ohrožení až 300 projektů.

Vláda se dohodla, že dostaví jen rozestavěné projekty a nové stavby se zahajovat nebudou. "Půjdeme asi tou cestou, že se nebudou zahajovat nové stavby a budeme se soustřeďovat na dokončení stávajících," uvedl mluvčí ministerstva dopravy Hanzelka.

Nové části dálnice D3 nebo rychlostní komunikace R35 tak stát kvůli nedostatku financí zatím nepostaví.