Národní ekonomická rada vlády (NERV) představila v pondělí na závěr své činnosti návrhy politických a ekonomických opatření na řešení hospodářské recese. Rada odprezentovala podrobnou studii na Mezinárodním strojírenském veletrhu, který začal v Brně. Opatření mají zemi nasměrovat na dráhu stabilního růstu.
Česká ekonomika podle NERVu může příští rok očekávat oživení a maximální růst hospodářství do jednoho procenta. Letos ovšem může ekonomika klesnout až o pět procent. Uvedl to na úvod prezentace zprávy člen NERV Vladimír Dlouhý.
Rizikem pro další vývoj je podle Dlouhého pomalejší oživení ve světě, možná další destabilizace v regionu střední a východní Evropy, případná nestabilita bankovního sektoru a možná platební neschopnost firem i domácností. "České oživení bude probíhat se zpožděním za oživením globální ekonomiky i eurozóny," uvedl Dlouhý.
| Stáhněte si celou zprávu ZDE (.pdf - 1,9 MB) Zdroj: vlada.cz |
Ekonomové politiky ve zprávě varovali před špatným stavem veřejných financí a existencí brzdy podnikání. Nutná je podle nich také spolupráce vědců a průmyslu.
Cesty k penězům: zvyšování daní nebo lepší využití ČEZu
NERV představil návrhy jak pro zlepšení příjmové, tak i výdajové strany státních financí. Na straně příjmů se na rozdíl od svých dřívějších doporučení nevyhnul návrhům, že příjmy by zlepšilo zvýšení některých druhů daní.
ON-LINE: Ekonom a člen NERVu Tomáš Sedláček bude
odpovídat v úterý od 13:30 hodin na online.iHNed.cz
Člen NERVu Jiří Rusnok uvedl, že si tým dokáže představit přiblížení snížené sazby DPH (dnes devět procent) a základní sazby (dnes 19 procent). NERV rovněž uvažuje zvýšení majetkových daní, spotřební daně, daňové úlevy na podporu zaměstnávání osob nově vstupujících na pracovní trh a starších zaměstnanců a úpravy sociálních dávek, které budou stimulovat aktivitu při hledání práce nebo rekvalifikace.
Vladimír Dlouhý: Závěrečná zpráva NERVu je plná nepopulárních kroků - čtěte ZDE
Reakce sociálních demokratů na NERV. Vytvořili MOZEK - čtěte ZDE
"Spotřební daně by měly podle nás vzrůst především u těch produktů, které mají negativní dopady na lidské zdraví,"prohlásil Rusnok.
Mezi další navrhovaná opatření patří zavedení pětiletých zákonem stanovených výdajových rámců (nyní jsou tříleté) pro jednotlivé resorty. "Vyhnuli bychom se tak lépe závislosti výdajových rámců na volebním cyklu," uvedl další člen rady Tomáš Sedláček.
Podle něj by bylo také vhodné zavést sankce pro ministry a náměstky, kteří rámce nedodrží a zatíží rozpočet. "To, co je běžné ve firmách, u státu nefunguje," dodal Sedláček.
Příjmy státu by mohly být lepší podle rady i díky důslednému prodeji emisních povolenek, a ne jejich rozdáváním. Stát by měl rovněž zrušit podporu vlastnického bydlení a nezvyšovat náklady zaměstnavatelů na jedno pracovní místo. U přímých daní NERV tak spíše navrhuje vyloučení daňových výjimek a rozšíření daňového základu, namísto zvyšování přímých daní.
"Dokážeme si představit lepší hospodaření s financemi asi jediné podstatné státní firmy - ČEZ. V případě rozumné střednědobé strategie by se mohla výtěžnost ČEZu zlepšit," dodal Rusnok.
Úspory zejména ve strukturálních výdajích
Jako možné úspory ve výdajové stránce státních financí vidí Rusnok ve strukturálních reformách sociálního systému. "Mělo by dojít k provázání podpor v nezaměstnanosti na veřejně prospěšné práce nebo rekvalifikace. Také si dokážeme představit zrušení automatické indexace některých dávek, které je v současnosti běžné," řekl. U Těchto dávek by také mělo podle něj docházet k prověřování majetku a důvodů pro příjem dávek daného příjemce.
NERV má také představu jak vyřešit důchodový systém. "Měla by pokračovat tzv. první etapa důchodové reformy. Zde by měl být automaticky prodlužován věk pro odchod do důchodu v závislosti na prodlužování střední délky života," konstatoval Rusnok.
Podle něj by měla být nastartována i druhá etapa penzijní reformy v podobě podpory fondového spoření na penzi. Další úspory NERV vidí i méně nákladném stavění dálnic. U přímých daní NERV tak spíše navrhuje vyloučení daňových výjimek a rozšíření daňového základu, namísto zvyšování přímých daní.
Sedláček také zmínil, že současné Maastrichtské pravidlo, aby schodek veřejného rozpočtu nepřesáhl hranicí tří procent HDP, je zcela nefunkční. "V dobách přebytku je toto pravidlo zbytečné a v dobách krize není dodržováno," podotkl s tím, že by pravidlo mělo být nahrazeno dynymickým faktorem, který by lépe odpovídal realitě. "Například v době růstu HDP např. o 6 procent by vláda musela hospodařit s přebytkem kolem 2 procent," doplnil.
NERV má nyní devět členů. V radě zasedají ekonomové Miroslav Zámečník, Tomáš Sedláček, Pavel Kohout, Vladimír Dlouhý, Michal Mejstřík, Jiří Schwarz, Jiří Weigl, Jiří Rusnok a Petr Zahradník.
