G20 se rámcově dohodla na omezení odměn pro bankéře

Skupina 20 nejvyspělejších ekonomik světa G20 dospěla první den své dvoudenní schůzky v americkém Pittsburghu k základní dohodě o omezení odměn pro bankéře. Podle agentury AP to řekl americký ministr financí Timothy Geithner. Současný systém odměňování podle politiků vede bankéře k riskantnímu chování, když zohledňuje krátkodobé výsledky oproti dlouhodobým.

Ministr financí uvedl, že dohoda na limitech odměn pro bankovní manažery by mohla být hotová do konce letošního roku. Každá země by měla svá vlastní pravidla, nad kterými by dohlížela nová instituce, nadnárodní organizace kontrolující finanční instituce Výbor pro finanční stabilitu (Financial Stability Board). Půjde o mezinárodní skupinu centrálních bank a regulátorů finančních trhů. Na jejím vzniku se státy G20 dohodly na jaře v Londýně.

"Chceme mít velmi silné standardy, které omezí rizika, jež dosavadní praxe odměňování podněcovala," uvedl Geithner. Dohoda na limitech pro odměňování bankovních manažerů byla přitom před summitem považována za jeden z jeho obtížných bodů. Tlačili na ni především Evropané, které pobouřilo, že si manažeři vypláceli tučné bonusy navzdory hospodářské krizi a navzdory tomu, že banky v obtížné situaci získaly významnou pomoc z veřejných peněz.

USA nechtějí pevné stropy pro odměny

Evropská unie v závěrech ze svého summitu, který se konal minulý týden, uvedla, že odměny by měly být nastaveny na "přiměřenou" úroveň ve vztahu k pevnému platu a že by měly záviset na výkonu bank, a brát tak v úvahu i jejich nepříznivé výsledky. S podobnými vyjádřeními přišel v minulých dnech i americký prezident Barack Obama. Spojené státy nicméně nechtějí pevné stropy pro odměny.

Geithner rovněž na tiskové konferenci uvedl, že je optimistický ohledně podpory států G20 pro americký návrh na odstranění nerovnováh ve světové ekonomice. Jde například o problém velkých obchodních přebytků Číny a rekordních rozpočtových deficitů Spojených států. Podle Obamy by návrh měl zajistit udržitelný rozvoj světového hospodářství a zamezit opakování tak hlubokých krizí, jakou svět prochází v současnosti.

Geithner rovněž řekl, že Američané podporují snahu Číny získat větší hlasovací práva v Mezinárodním měnovém fondu navzdory výhradám evropských zemí, které tím naopak o část svého vlivu v instituci přijdou. Vzhledem k růstu ekonomické síly Číny "je to správná věc", řekl Geithner.

Skupina G20 také podle agentury Reuters pracuje na dohodě o postupném odstranění subvencí pro fosilní paliva. Řada vlád členských zemí poskytuje daňové úlevy a přímé dotace firmám, které produkují uhlí, naftu a další fosilní paliva, která jsou původcem skleníkových plynů, jež podle mnoha vědců stojí za globálním oteplováním. Jen v USA tyto úlevy představují desítky miliard dolarů ročně. Chystaná dohoda nicméně neobsahuje konkrétní datum.

Skupina G20 sdružuje Evropskou unii a 19 zemí světa: Británii, Spojené státy, Argentinu, Brazílii, Austrálii, Kanadu, Čínu, Francii, Německo, Indii, Indonésii, Itálii, Japonsko, Mexiko, Rusko, Saúdskou Arábii, Jižní Afriku, Jižní Koreu a Turecko. Její členové představují zhruba 90 procent výkonu světového hospodářství. Skupina vznikla v roce 1999. Její význam v posledním roce kvůli globální krizi výrazně vzrostl. Letos se schází již potřetí.

Summit v Pittsburghu doprovází střety policie s demonstranty, jsou ale mírnější než při předchozí schůzce v Londýně. Policie sice při rozhánění nepovoleného pochodu demonstrujících použila slzný plyn, nejsou ale hlášení žádní zranění ani zatčení.