Poslanci schválili první zásadnější pokus zachránit státní finance. Jde o desítky miliard, ale většina lidí, na které úspory dopadnou, je spíš bude vnímat přes stokoruny či tisícovky, o které ročně přijdou.

Ještě stále není jasné, zda se například zvýšení sazeb DPH plně promítne do cen. Jedno procento mohou obchodníci skrýt, i když v době, kdy krize útočí i na ně, to bude obtížné. Ale už teď z balíku dopadají na konkrétní lidi konkrétní sumy, o které najisto přijdou.

Nejcitelnější zásahy přicházejí nejspíš do oblastí mateřské a nemocenské. Mateřská, tedy peníze, které matka pobírá 28 týdnů, klesne o patnáct až dvacet procent.

Co všechno se ukrývá ve schváleném balíku? Třeba nižší mateřská a zvýšení DPH - čtěte ZDE

ON-LINE: Poslanci změnili Janotův balíček a snížili si platy - čtěte ZDE

Učitelé, policisté či další lidé placení ze státních peněz musí počítat s poklesem platu. Nelze však říct, že o čtyři procenta, což je číslo, které poslanci nechali v Janotově balíku. O tolik se snižuje objem peněz na mzdy. Stát může teoreticky ušetřit větším propouštěním, nebo nemusí všem ubrat stejně.

Jaké dopady budou mít opatření ke snížení schodku na jednotlivce
(soubor opatření "Janotova balíčku", které v pátek odsouhlasila sněmovna)

Klára Hausmanová, učitelka
25 070 korun měsíčně

 

Jiří Kopecký, policista
32 000 korun měsíčně

 

Eduard Benda
13 185 korun měsíčně (penze)

S manželem vlastní nemovitost s pozemkem o rozloze 900 m2.

Nově Kláře Hausmannové poklesne příjem o čtyři procenta, takže bude brát 24 067 korun hrubého,

Na dani z nemovitosti, na které nyní zaplatí 370 korun ročně, bude v roce 2010 platit 740 korun.

 

Jezdí autem, náklady na benzin 3500 Kč měsíčně.

Jeho mzda se sníží o 4 procenta, tedy na 30 720 korun hrubého.

Jiřího Kopeckého ale postihne i zdražení benzinu, a to o korunu na litr. Zaplatí tak zhruba o 120 korun měsíčně víc.

 

Vlastní čtvrtinu chaty.

Zatímco dříve se mu každoročně zvýšil důchod o 450 korun měsíčně, v roce 2010 nedostane nic navíc a bude nadále každý měsíc od státu dostávat 13 185 korun čistého.

Zdraží se mu ale jeho nákupy, protože DPH vyroste o jedno procento u obou sazeb. Pokud by za zboží a služby ve snížené sazbě (potraviny, nealko nápoje, léky, tisk) utratil měsíčně 6000 korun, nově by se jeho výdaje mohly zvýšit o 55 korun.

Na dani z nemovitosti navíc namísto 100 korun ročně zaplatí 200 korun.

Mezi dalšími úspornými opatřeními, která poslanci schváli, jsou zvýšení spotřební daně na tabákové výrobky.

Pohorší si také dlouhodobě nemocní a lidé, kteří jsou doma s nemocným dítětem (na takzvaný paragraf). Zatímco dosud dlouhodobě nemocní dostávali první měsíc 60 procent svého platu, druhý měsíc 66 a třetí 72 procent, nově budou po celou dobu brát jen 60 procent platu. Ošetřování nemocného dítěte se také prodraží. Dosud dostávali lidé prvních šest dní 60 procent platu. Nově to bude takto: první tři dny nic, čtvrtý, pátý a šestý den 60 procent platu, pak opět nic.

Sazba daně z přidané hodnoty (DPH) se nakonec zvedne o jeden procentní bod u obou sazeb - u snížené sazby je to z 9 na 10 procent, u základní z 19 na 20 procent. To znamená, že například prodejci potravin budou mít v ruce argument pro nepatrné navýšení cen zboží. Tato položka sníží schodek státního rozpočtu podle návrhu ministerstva financí o deset miliard korun. 

V balíku zůstává skrytý návrh ministerstva zdravotnictví, aby očkování proti pneumokokovi byl hrazen státem. Rozpočet to zatíží částkou přibližně 200 milionů korun. Naopak by vyškrtnut návrh, aby pojišťovny mohly za léky, vakcíny a zdravotnické prostředky platit přímo velkodistributorům.

Všechna opatření ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident, pro přípravu rozpočtu však bylo klíčové hlasování ve sněmovně. Ministerstvo financí má do příští středy možnost změny zahrnout do rozpočtu na příští rok.