Nezaměstnanost v Evropské unii a v eurozóně dále roste navzdory množícím se známkám o oživení ekonomiky. V srpnu míra nezaměstnanosti v celé EU vzrostla na 9,1 procenta z červencových devíti procent a v eurozóně na 9,6 procenta z červencových 9,5 procenta. V případě evropské sedmadvacítky je bez práce nejvíce lidí od března 2004 a v případě zemí platících eurem od března 1999. Novináře o tom ve čtvrtek informoval Eurostat.
Nezaměstnanost v Evropské unii a v eurozóně dále roste navzdory množícím se známkám o oživení ekonomiky. V srpnu míra nezaměstnanosti v celé EU vzrostla na 9,1 procenta z červencových devíti procent a v eurozóně na 9,6 pct z červencových 9,5 procenta. V případě evropské sedmadvacítky je bez práce nejvíce lidí od března 2004 a v případě zemí platících eurem od března 1999. Novináře o tom ve čtvrtek informoval Eurostat.
Eurostat odhaduje, že v srpnu letošního roku bylo v celé Evropské unii 21,872 milionu nezaměstnaných mužů a žen. Z toho 15,165 milionu se řadí do eurozóny. Ve srovnání s červencem se počet nezaměstnaných osob zvýšil o 236 000 v evropské sedmadvacítce a o 165 000 v eurozóně.
V meziročním srovnání se nezaměstnanost vyšvihla o 5,008 milionu osob v celé EU a o 3,224 milionu v eurozóně.
Nejnižší nezaměstnanost v Nizozemsku
V rámci členů Evropské unie byla nejnižší nezaměstnanost dosažena v Nizozemsku, a to 3,5 procenta. Špatně nedopadlo ani Rakousko, kde míra nezaměstnanosti skončila na 4,7 procentech.
Naopak nejvyšší nezaměstnanost byla zaznamenána ve Španělsku (18,9 procenta) a Litvě (18,3 procenta). V meziročním srovnání dopadla nejlépe Belgie, kde nezaměstnanost stoupla oproti srpnu loňského roku ze 7,5 procenta na 7,9 procenta.
Největší růst nezaměstnanosti byl v Litvě, kde míra vzrostla ze 7,4 procenta na 18,3 procenta.
V Česku v srpnu podle Eurostatu vzrostla nezaměstnanost na 6,9 procenta z červencových 6,7 procenta. Evropský statistický úřad však používá jinou metodiku než české ministerstvo práce a sociálních věcí, podle nějž míra nezaměstnanosti činí 8,5 procenta.
