Zákon regulující vztahy mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli platí. Navzdory prezidentovu vetu ho v úterý definitivně schválila Poslanecká sněmovna. Hned po schválení se však zdvihla vlna protestů odborníků.

Ti se obávají, že tím může dojít ke zdražení potravin na pultech obchodů a také menší ochotě obchodníků odebírat zboží od tuzemských firem. Názor odborníků sdílejí i zástupci obchodníků. Podle některých z nich se zákon může obrátit proti malým a středním výrobcům a zpracovatelům.

Zákon o významné tržní síle a jejím zneužití loni předložila skupina poslanců ČSSD a normu podpořila Potravinářská komora. Nejprve zákon sněmovně vrátil Senát. Připojil k němu pozměňovací návrh, aby se kontrola týkala jen prodeje zemědělských a potravinářských produktů. Sněmovna na to přistoupila. Zákon ale poté vetoval prezident Václav Klaus. Podle něj nevhodně reguluje vztahy mezi dodavateli a odběrateli na maloobchodním trhu a vykazuje řadu legislativních nedostatků.

Návrh poslanců ČSSD ukládá hlavně obchodním řetězcům, aby poskytovaly dodavatelům své všeobecné obchodní podmínky, které musí obsahovat třeba cenové podmínky nebo údaje o snižování cen. Zákon pevně stanovuje, že za zboží musí být zaplaceno nejdéle do 30 dnů od jeho dodání. Řetězce také nebudou smět prodávat zboží za nižší cenu, než za jakou ho nakoupily, což se nemá vztahovat na rychle se kazící zboží nebo sezonní výrobky.

Co vše hrozí přijetím zákona o zneužití tržní síly? Je opravdu zákon legislativním zmetkem? Komu tento zákon prospěje?

Na tyto a další otázky odpovídali Jan Bízik, odborník na maloobchod PricewaterhouseCoopers ČR a Aleš Kubáč, specialista na maloobchod z advokátní kanceláře Ambruz & Dark.

Online rozhovor

Online rozhovor byl ukončen. Již nelze položit nový dotaz.
Miroslav Růžička
Domnívám se,že se zase podařil pěkný parlamentní pasvil.Je přeci věcí obchodníka,když prodává zboží za nižší ceny než za jaké je nakoupil,toto opatření omezuje tržní prostředí,když mě jde v sortimentu na odbyt něco levného za vyšší cenu můžu na druhé straně jiný druh prodat levněji.Když bude dobíhat doba trvanlivosti u bílé vody,které říkají zemědělci mléko tak ho zlevním,to ale podle tohoto paskvilu nepůjde protože by to odporovalo zákonu.V tom parlamentu snad sedí samí ignoranti.
Dobrý den, Nejdříve mi dovolte, abych úvodem mé dnešní první odpovědi poděkoval Vám i dalším účastníkům diskuze za jejich účast a otázky. Důvody vedoucí k tomu, proč je zakázáno, aby odběratel spadající do působnosti zákona (tzv. odběratel s významnou tržní silou) nesměl prodávat nakoupené zboží pod nákupní cenou, by měli vysvětlit spíše předkladatelé návrhu zákona o významné tržní síle. Domnívám se, že tímto postupem do značné míry zkomplikovali možnost slevových akcí. Jinak Váš příklad s mlékem, jemuž dobíhá doba trvanlivosti, není příliš šťastný, protože z Vámi uvedeného pravidla zákon o obsahuje výjimku právě pro výrobky ohrožené rychlým zhoršením kvality. Na takové výrobky se uvedené pravidlo neuplatní za předpokladu, že prodej za sníženou cenu není předmětem jakékoliv reklamy v místě prodeje.
Aleš Kubáč
Ladislav Benes
Dobry den. Retezce pry musi do tri mesicu zmenit svoje podminky vuci dodavatelum. Muzou to vubec stihnout? Kdo bude kontrolovat, zda zakon plni a co jim hrozi v pripade, ze zakon respektovat nebudou. Diky. Benes
Domnívám se, že provedení všech požadovaných změn bude velmi obtížné, protože změny zasáhnou nejenom do právního prostředí, ve kterém se řetězce pohybují, ale bude muset dojít i k dost rozsáhlé úpravě jejich obchodního modelu (např. některé položky dnes účtované dodavatelům budou zakázány, bude se muset změnit způsob komunikace s dodavateli, apod.). Nakonec však řetězcům nezbude nic jiného než zákonnou lhůtu stihnout. Nad dodržováním zákona bude dohlížet Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a za porušení zákona bude hrozit pokuta až do výše 10 mil. Kč či 10% z obratu příslušného řetězce dosaženého za poslední ukončené účetní období.
Jan Bízik
Martin Novotny
Dobrý den, zajímalo by mě, zda takový zákon existuje někde v zahraničí. Jak by podle Vás měly být nastaveny vztahy mezi řetězcem a dodavateli, pokud je neupraváme zákonem? Děkuji
Podobná úprava existuje na Slovensku a v Rumunsku a připravuje se v Rusku. Je chybou se domnívat, že až doposud vztahy mezi řetězci (terminologií zákona odběrateli s významnou tržní silou) nebyly zákonem upraveny - je zde zákon o ochraně hospodářské soutěže, obchodní zákoník, právní předpisy upravující nakládání s potravinami apod. Nový zákon o významné tržní síle pouze doplňuje stávající právní úpravu, byť velmi podstatným způsobem. Současný zákon přináší riziko "přestřelení" právní úpravy, protože ve svém důsledku zásadně mění stávající situaci na maloobchodním trhu a může přinést jiné dopady, než s jakými autoři zákona počítali.
Aleš Kubáč
kverulant
Zadny zakon nezabrani velkym retezcum, aby sikanovaly male dodavatele... Vzdycky si najdou cesty jak zakon obejit a dal ziskavat obrovske slevy atd.atd. Co si o tom myslite?
Obcházení zákona je v České republice zakázáno. Zákon však řetězcům nezabrání v tom, aby si stávající výnosy, které zákon zakazuje, nahradily jiným způsobem (např. dohodnutím vyšší slevy s dodavatelem).
Aleš Kubáč
Roman
Nehrozí to, že zpočátku množství porušení zákona bude tolik, že zcela zahltí konrolní orgány, takže o něco později již bude legislativa nevymahatelná.
Určitě bude nějaké přechodné období, kdy bude docházet k častějšímu porušování zákona (takové období nastane vždy, když dojde k podstatnější změně stávající právní úpravy), za nějaký čás se situace uklidní. Myslím, že Úřad na ochranu hospodářské soutěže nebude mít problém s vymáháním zákonných povinností, má k tomu všechny předpoklady.
Aleš Kubáč
Jitka
Mám pocit, že tento nový zákon je další z podpůrných kroků pro korupční chování. Myslela jsem, že stát se bude podobným praktikám spíše bránit. Nemyslíte?
Nechápu úplně Vaši otázku, kde přesně vidíte prostor pro korupční jednání - ve vztahu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže?
Aleš Kubáč
Petr Jirásko
Dobrý den, není možné, že proti zákonu podniknou řetězce soudní protiakce u Evropského soudu? resp. není kvůli nepřesným termínům (viz analýza VŠE) napadnutelná u soudů?
Dopad zákona do vztahů mezi subjekty z různých států EU není jasný, tento aspekt by se musel zanalyzovat. Pokud zákon neovlivní trh EU, měla by akce u evropského soudu pravděpodobně jen velmi malou šanci na úspěch. Zákon jako takový není u českých soudů napadnutelný. Napadnout u soudu ale samozřejmě lze rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který by ÚOHS např. uložil pokutu některému řetězci.
Aleš Kubáč
Rene
Dobrý den, zajímalo by mě proč se zákonem neupravuje pracovní doba v obchodech, tak jak je to zavedeno třeba v Německu.Neděle a svátky zavřeno, sobota jen dočasně.Lidi jsou dle ého názoru jen rozežraní a prodavačky se z toho mohou zbláznit.
V Německu má podobné omezení spíše náboženský a historický původ, u nás tento aspekty nejsou zohledněny. Zákon se zaměřuje spíše na ochranu dodavatelů a obecně hospodářské soutěže, provozní doba je předmětem jiných právních předpisů.
Aleš Kubáč
vlajkonoš
Myslíte si, že zákon přinese pozitivní změnu v postavení drobných dodavatelů i obecně dodavatelů vůči nákupním řetězcům ? Je možné najít a uvést na zavedení této zákonné normy pozitivní aspekty a jaké zlepšení je možno nyní očekávat pro prvovýrobce a dodavatele ?
První zkušenosti s podobnou právní úpravou ze Slovenska prozatím nepotvrdily, že by se postavení drobných dodavatelů nějak významně zlepšilo. Nelze očekávat, že by zkušenost v České republice byla podstatně jiná. Na druhou stranu chytří maloobchodníci mohou této změny využít k nastavení takových podmínek, které umožní jejich dodavatelům dlouhodobý rozvoj, tvorbu potřebného zisku a prostor pro dodávky kvalitních produktů.
Jan Bízik
Radka
Pořád jenom čtu, jak je ten zákon špatný, aniž bych zaregistrovala komu tedy vlastně pomáhá. Dělá ti na mě dojem, že jen jeho navrhovatelům, kterými byli lidé z ČSSD. Můžete mi prosím vysvětlit, komu by prospěl (pomineme-li dříve zmíněné legislativní chyby a nedostatky? a byl opravdu potřebný?
Není vůbec jisté, zda tento zákon nějaký pozitivní efekt mít bude, možné pozitivum lze v tuto chvíli spatřovat pouze v tom, že zákon vyvolal diskuzi o vztazích mezi výrobci a dodavateli zemědělských produktů a maloobchodními řetězci. Nemyslím si však, že zásah do tržních podmínek, který tento zákon provádí na plně liberalizovaném trhu, jako je maloobchodní, je nutný. V konečném důsledku zákon může vést k pokřivení trhu, dodavatele neochrání a podnikání řetězců zbyrokratizuje. Navíc se může projevit i ve zvýšení cen.
Jan Bízik