| Londýn - Paříž | 2 hod., 15 min |
| Londýn - Brusel | 1 hod, 51 min |
| London - Lille | 1 hod., 20 min |
První rychlovlak směr Paříž vyrazil z londýnského nádraží Waterloo 14. listopadu 1994. Ze dvou spojů denně to Eurostar, který vysokorychlostní vlaky provozuje, dotáhl na několik desítek vlaků pendlujících každý den mezi Londýnem a Evropou.
Eurostar převálcoval i letecké dopravce, když před dvěma lety dosáhl téměř sedmdesátiprocentního podílu na celkovém počtu cestujících mezi Londýnem a Paříží. Rychlovlaky jsou na 495 kilometrů dlouhé trase rychlejší, navíc cestující odvezou až do center měst. Ekologové ještě přidávají, že ovzduší znečišťují desetkrát méně než letadla.
Podmořskou stavbu mezi anglickým Folkestonem a francouzským Calais tvoří dva stejné, 30 metrů vzdálené tunely, které jsou každých 375 metrů propojeny se služebním tunelem.
Eurotunel, jak je stavba nazývána v Česku, je s téměř 51 kilometry ve světě druhým nejdelším tunelem vedoucím pod vodní hladinou. Jeho podmořská část, která dosahuje délky 39 kilometrů je pak ale vůbec nejdelší.
Rychlovlaky projíždějí v hloubce zhruba 40 metrů, v nejnižším místě ale hloubka dosahuje až 75 metrů.
Od historické utopie k realizaci spojení
Nápad propojit Británii s kontinentální Evropou je starý několik staletí, tehdy ho však považovali za bláznivou výstřednost. Obě země se stavbou tunelu začaly vážně zabývat počátkem 80. let minulého století. Tunelu dala v roce 1986 zelenou takzvaná Dohoda z Canterbury, která mimo jiné poprvé vymezila hranice mezi Británii a Francií na "zemském povrchu", uprostřed budoucího tunelu.
Tehdejší britská premiérka Margaret Thatcherová se stavbou souhlasila za podmínek, že její financování půjde pouze ze soukromých zdrojů. Tunel ale plánované náklady překročil o celých 80 procent. Zadlužení, které za 12 let existence tunelu dosáhlo asi čtvrt bilionu korun, provozující firmu dovedlo před třemi lety až k bankrotu.
Před ním ji nakonec zachránila restrukturalizace, která snížila zadlužení na polovinu. Firma tak v roce 2007 poprvé v historii dosáhla malého operačního zisku, a loni to již bylo 40 milionů eur (1,1 miliardy korun).
Konkurence autům i letadlům
Kromě letadel Eurotunel, který od ostatních dopravců vybírá za použití tunelu poplatky, konkuruje také trajektovým přepravcům operujícím v oblasti Lamanšského průlivu. Ve svých nákladních vlacích zvaných Shuttle převáží z jednoho konce tunelu na druhý osobní a nákladní automobily i s cestujícími. Přepravované nákladní vozy byly již několikrát příčinou požárů. Naposledy v tunelu hořelo loni v září. Tunel tak byl kvůli nutné opravě na šest měsíců částečně uzavřen, což poškodilo hospodaření firmy.
Stejně jako Eurotunel musel zápasit s dluhy, Eurostar na britské straně hned od počátku bojoval s kolejemi. Pojem "britská železnice" je prý pro obyvatele ostrovní země synonymem veškerého myslitelného selhání. Faktem je, že až do roku 2007 si zde rychlovlaky musely vystačit s "normálními" kolejemi, a tudíž se podle mnohých "nepředstavitelně vlekly". Na francouzském úseku se naopak řítily až třísetkilometrovou rychlostí a "doháněly" tak čas.
VIDEO: Eurostar přechází na vysokorychlostní High Speed 1
|
V listopadu 2007 se pak Eurostar podruhé narodil. Byla totiž dokončena rekonstrukce železniční trati na britské straně a otevřena vysokorychlostní, 109 kilometrů dlouhá trať High Speed 1.
Zároveň byla koncová stanice v Londýně přesunuta na nákladně opravené nádraží svatého Pankráce.
Nová trať zkrátila dobu mezi Londýnem a Paříží na pouhé dvě a čtvrt hodiny. Zrychlila i spoj Londýn-Brusel, na kterou nyní vysokorychlostní vlak TGV potřebuje jen hodinu a 51 minut.
Vedení Eurostaru nabízí i řadu doplňkových služeb. V zimních měsících je to třeba přímý servis pro lyžaře směřující z Londýna do francouzských alp.
Do vlaků také plánuje zavést bezdrátový přístup k internetu, který je prozatím cestujícím k dispozici skoro ve všech jeho stanicích.
