Rána pro GM: Německo zařídilo, že Opel nedostane ani euro pomoci

Země Evropské unie, kde vyrábí General Motors, nebudou s tímto koncernem uzavírat žádné dvoustranné dohody o záchraně jednotlivých továren. Na včerejší schůzce v Bruselu se dohodly, že budou postupovat společně.    

Bruselský komisař Günter Verheugen, který si pozval ministry průmyslu z evropských zemí, kde GM vyrábí, si tak prosadil svou. Nemělo by se tedy stát, že se jednotlivé vlády budou vzájemně "předhánět" v subvencování chystané restrukturalizace závodů Opel/Vauxhall.

"To by bylo v rozporu s pravidly vnitřního trhu EU i hospodářské soutěže," upozorňuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa, který v Bruselu zastupoval Česko.

 

Nejdřív plán, potom peníze

Nick Reilly, šéf evropské divize GM na schůzce slíbil, že jeho společnost předloží podrobný plán restrukturalizace Opelu nejpozději do čtvrtého prosince. V ten den by ho měla posoudit rada EU pro konkurenční schopnost. Teprve potom bude možné jednat o případné finanční účasti jednotlivých zemí EU na ozdravení Opelu.  

 

Německo, které bylo ještě před měsícem ochotno vyčlenit na záchranu Opelu - své druhé největší automobilky - až 4,5 miliardy eur, se nyní ostře staví proti jakékoli pomoci. Otočilo o sto osmdesát stupňů poté, kdy General Motors šokoval automobilový svět zprávou, že si svoji evropskou divizi ponechá a zůstane většinovým vlastníkem Opelu. Původně se jím mělo stát konsorcium složené z kanadsko-rakouské firmy Magna International a ruského peněžního ústavu Sberbank.  

"Opel je docela normální podnik, a proto se s ním musí také normálně zacházet," cituje server Spiegel Online Rolanda Kocha, premiéra zemské vlády v Hesensku, kde má Opel v Rüsselsheimu kmenový závod.

Podle Kocha i dalších politiků se Německo nezúčastní "subvenčních dostihů", jejichž cílem je zachránit závody Opelu v jednotlivých zemích EU. "V řádné hospodářské soutěži nemají takové nástroje místo," potvrdil včera svůj zamítavý postoj i spolkový ministr hospodářství Rainer Brüderle.

Odboráři vládu kritizují

Takový postoj popouzí odboráře v německých závodech Opelu. Tvrdí, že v prvé řadě jde o zachování obrovského počtu pracovních míst. "To, že spolková vláda nyní nechce o pomoci Opelu ani slyšet, zatímco dříve byla ochotna položit na stůl miliardy eur, je opravdu svérázná změna postoje," uvedl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici NDR-Info Rainer Einenkel, odborový předák z bochumské továrny Opelu.    

K podobnému závěru jako odboráři dospívají také experti z Ústavu pro hospodářský výzkum v Halle. Ve své poslední zprávě uvádějí, že státu by se pomoc Opelu vyplatila.

 

Pokud by Američané zavřeli závod ve východoněmeckém Eisenachu, přišly by tři spolkové země v bývalé NDR (Durynsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko) asi o 110 milionů eur ročně, spočítali experti zmíněného ústavu. Po zrušení továrny v Eisenachu by celé Německo přišlo nejméně o 22 tisíc pracovních míst.  

Willi Diez z Ústavu pro automobilové hospodářství ale soudí, že citelný úbytek pracovních míst u Opelu, který v Německu zaměstnává asi 26 tisíc lidí, je nevyhnutelný.

"Závody Opelu mají přebytečnou kapacitu kolem 400 tisíc aut ročně," tvrdí Diez. Podle něj se o svůj osud nemusejí obávat hlavní závod v Rüsselsheimu, ani ve východoněmeckém Eisenachu. Slabší je továrna v Bochumi a největší otazník visí nad budoucností závodu v Kaiserslauternu.