"Banky by se měly poučit. Jsem znepokojen tím, že pro některé banky, které přijímají státní pomoc, je dnes opět přitažlivější obnovit divize investičního bankovnictví, než aby se soustředikly na bezpečnější komernčí bankovnictví," řekl Mervyn King, guvernér britské centrální banky Bank of England.
Polovina ztrát v bankovním sektoru možná ještě zůstává skryta. Uvedl to šéf Mezinárodního měnového fondu (MMF) Dominique Strauss-Kahn v rozhovoru pro francouzský list Le Figaro. V Evropě by měl být podle něj podíl těchto skrytých ztrát vyšší než ve Spojených státech.
"Stále existují některé důležité ztráty, které nebyly odhaleny," řekl Strauss-Kahn. "Je možné, že 50 procent (ztrát bank) je stále skryto v jejich bilancích. Tento podíl je větší v Evropě než ve Spojených státech," dodal.
Strauss-Kahn rovněž vyzval Evropany, aby "lépe prosazovali svou ekonomickou strategii, pokud nechtějí nechat Číňany a Američany dominovat během příštích 20 let světu". Šéf MMF také upozornil, že kurz eura je zřejmě mírně nadhodnocený, ačkoli je obtížné stanovit úroveň, při které by byl devizový trh vyrovnaný.
"Rozšířená Evropa má velkou populaci s 500 miliony obyvatel, na technologické frontě však věci od spuštění lisabonské strategie v roce 2002 nepostupují dostatečně," uvedl Strauss-Kahn. Evropská unie si v lisabonské strategii dala za cíl, že její výdaje na výzkum a vývoj dosáhnou v roce 2010 tří procent HDP, přičemž jen třetinu by měly tvořit veřejné zdroje.
MMF a ECB se přou o strategii boje s krizí
Mezi světovými hospodářskými a finančními činiteli se objevily zřetelné rozpory ohledně dalšího osudu státních programů na podporu ekonomického oživení. Zejména výrazný je rozdíl mezi doporučeními MMF a Evropské centrální banky (ECB), napsal v úterý britský list Financial Times.
Vlády za finanční krize a globální hospodářské recese, která právě končí, nalily do ekonomik z rozpočtů stovky miliard dolarů a eur a centrální banky podporují ozdravení úvěrového trhu mimořádnou nabídkou levných peněz. V současné době se diskutuje, kdy by se měla tato podpora začít z ekonomiky stahovat tak, aby to jednak neohrozilo oživení, ale na druhé straně nevyvolalo vážné riziko nekontrolovatelné inflace a rozvratu veřejných financí.
Za pokračování stimulace se zasazuje zejména MMF. Jeho šéf Strauss-Kahn v pondělí varoval před brzkým stahováním podpory a upozornil, že oživení globální ekonomiky z recese je stále ohroženo šoky a špatnými politickými kroky. Stimulační programy by se tak neměly zastavovat příliš brzy, řekl.
"Na všeobecný ústup je stále příliš brzy. Doporučujeme raději se v zájmu opatrnosti mýlit, protože příliš brzké opouštění stimulace by bylo nákladnější než příliš pozdní odchod od ní," dodal šéf MMF.
Jeho vyjádření ostře kontrastují s varováními, která v poslední době vysílá ECB. Člen výkonného výboru banky Lorenzo Bini Smaghi v pátek prohlásil, že "z historické zkušenosti víme, že pozdní ústup od stimulace může vyvolat budoucí krize."
Proti dalšímu prodlužování vládních stimulů se v pondělí na konferenci v Madridu otevřeně postavil i šéf ECB Jean-Claude Trichet, který je označil za hrozbu pro veřejné finance. Podle Tricheta je zde již "stále naléhavější potřeba ambiciózních a realistických ústupových fiskálních strategií a potřeba konsolidace veřejných financí". Trichet již předtím zdůraznil, že ECB je rozhodnuta zrušit dodatečný přísun peněžní likvidity na trhy "včas a s ohledem na hrozby pro cenovou stabilitu".
