Ministr financí Eduard Janota v úterý v Bruselu varoval, že bez dalších zásadních reforem by se vnímání České republiky na finančních trzích mohlo výrazně zhoršit. Nereálné by prý bylo i přijetí eura kolem roku 2015.

Varoval také, že situace kolem českých veřejných financí se nesetká s kladnou odezvou v EU. Praha již brzy Bruselu předá svůj konvergenční program, v němž nastiňuje plány na přijetí eura.

Prezident Václav Klaus se v úterý na konferenci Euromoney ve Vídni nechal slyšet, že Česko těží z vlastní nezávislé měny. "Ta jí poskytla více flexibility ke zvládnutí dopadů recese,“ citoval Klause server Patria Online s tím, že mnohem horší dopady recese zaznamenaly malé otevřené ekonomiky, které přijaly euro. „Pro mne jako ekonoma to byl téměř laboratorní experiment výhody nezávislé měny a nikoli společné vázanosti na euro,“ uvedl Klaus. 

Deficit na úrovni 5 procent HDP je špatný

Na dotaz, zda by Česku bez reforem hrozil státní bankrot, jak tvrdí někteří analytici, řekl, že ČR zatím není v situaci, kdy si není schopna sehnat na finančních trzích peníze na důchody, platy, investice a podobně.

"Česká situace v této situaci není. Nicméně kdybychom pokračovali v deficitech okolo pěti, šesti procent, stačí kdybychom pokračovali takto dva, tři roky, tak kredibilita České republiky na finančních trzích bude vyloženě negativně ovlivněna," dodal.

Narůstající fiskální deficit je již delšíčas trnem voku i centrální bance. V rámci konference Euromoney to zdůraznil viceguvernér Miroslav Singer, který uvedl, že ČNB netěší rostoucí fiskální deficit a překročení 5% hranice vůči HDP. Z něj se domácí ekonomika nedokáže vymanit do té doby, dokud vláda nepřijme zásadní opatření k jeho eliminaci.

Rok 2009 nebyl tak špatný

Podle něj země musí přijmout opatření, která přehodnotí ekonomickou sílu Česka a jeho rozpočtové možnosti. Zůstane to však zřejmě až na příští vládu, neboť nyní pro takové změny není v Česku vůle, dodal ministr.

Rok 2009 nebude hodnocen tak špatně, očekává Janota. Deficit odhaduje na zhruba 6,5 procenta, možná o něco víc. "To není podstatné. Podstatné je, že náš problém tkví v obrovském strukturálním deficitu, který já odhaduji na 100 miliard korun," podotkl.

Lepší rozpočet sestavit nelze

Ministr upozornil, že i kdyby nyní nebyla krize, při nastavení české legislativy nelze sestavit lepší rozpočet. Poznamenal také, že proti některým jiným zemím EU, které se také potýkají s nadměrnými deficity, je Česko v jiné situaci. Na rozdíl o nich totiž neposkytlo balíčky finanční injekce zasaženému finančnímu sektoru.

"My jsme nic nesanovali. Žádný bankovní sektor. Ani korunu a přesto jsme na takové úrovni. Náš problém je z velké části strukturální a my ho budeme muset řešit," poznamenal Janota.

Problémy ČR ale nejsou takové, jaké má nyní Řecko, podotkl ministr. Právě to bylo jedním z hlavních úterních témat jednání ministrů. Ti rozebírali hlavně to, jakým způsobem Atény posílaly do Bruselu nejrůznější statistiky. Podle ministrů informace byly zkreslené. Řekové tak musí co nejrychleji přistoupit k potřebným reformám, které to do budoucna změní.