Za jeden z významných problémů při cestě země z krize odboráři i zaměstnavatelé označili nedostatek úvěrů poskytovaných bankami na provoz firem.

V Otázkách Václava Moravce se na tom shodli předseda Českomoravské komory odborových svazů Milan Štěch a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy (SPD) Jaroslav Hanák. Vládní materiál popisující východiska z krize navíc podle nich popisuje vývoj ekonomiky mnohem lépe, než ve skutečnosti je. Optimistickému pohledu vlády, že krize odezněla, podle nich neodpovídá vývoj zakázek u podniků a ani nezaměstnanost.

"Hovoří se, že hospodářská krize končí. My o tom nejsme přesvědčení, zakázková náplň tomu neodpovídá," uvedl Štěch. O tom, že výchozí stav ekonomiky je vládou líčen lépe, než ve skutečnosti, je přesvědčen i Hanák. "Náš průzkum ukázal, že 70 procent firem říká, že zakázky stagnují nebo půjdou ještě dolů," dodal.

Česku vládnou banky

Za jeden z hlavních problémů odboráři i zaměstnavatelé označili i problém bank, které prý neposkytují firmám provozní úvěry a navíc tyto úvěry zdražily. "Máme problémy s financováním ve firmách a banky tady vládnou. Zvedá se druhotná platební neschopnost," uvedl Hanák.

V současnosti je rozdíl mezi úrovní sazeb ČNB, za které si banky půjčují mezi sebou, a sazbami komerčních bank 4,35 procentního bodu. Rozdíl je tak jeden z největších od eskalace hospodářské krize.

"Souhlasím s tím, že financování je problém, ale není jediným problémem ekonomiky. Začíná to totiž hlavně u zakázek...Minimálně platí, že vláda neřídí banky," uvedl v pořadu ředitel sekce předsedy vlády pro odborné činnosti Michal Frankl. Objem zakázek, které by podniky neprovedly kvůli financování bankami, není podle něj statisticky významný.

Fischerova Cesta z krize se nelíbí

Vládní materiál Východiska z krize považují odbory i zaměstnavatelé za nadčasový materiál, který může být odkazem vlády Jana Fischera.

Nad materiálem nelze nyní podle nich nalézt shodu a proto preferují prosadit krátkodobá opatření obsažená v tzv. 21 bodech vypracovaných odbory i zaměstnavateli společně. Jejich návrhy se týkají například zlepšení fungování programu Zelená úsporám, čerpání fondů EU, investic státních firem nebo podpora zaměstnanosti. Vláda by je měla schvalovat 8. února.

Vládní materiál věnovaný politice kabinetu po odeznění krize počítá například s konsolidací veřejných rozpočtů, vyššími daněmi nebo s bojem proti korupci. Vláda mimo jiné navrhuje změnit z dočasných na trvalá hlavní opatření v úsporném balíčku ministra financí Eduarda Janoty. Například nemocenská by tak už napořád zůstala na 60 procentech vyměřovacího základu. Sazby daně z přidané hodnoty by setrvaly na deseti a 20 procentech. Nově by vzniklo druhé pásmo daně z příjmů fyzických osob ve výši 25 procent.

Cílem navrhovaných opatření je snížit podíl deficitu veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu po roce 2013 trvale pod hranici tří procent. To je mez stanovená Evropskou unií pro přijetí eura.