Řecké problémy s vysokými rozpočtovými schodky ohrožují euro a celou eurozónu. Uvedla to Evropská komise v tajném dokumentu, o němž v pondělí informoval internetový server EUobserver s odkazem na německý týdeník Der Spiegel.
Brusel zneklidňuje především růst rozdílů mezi jednotlivými zeměmi, které vyměnily národní měny právě za euro. To v minulých dnech vedlo některé analytiky k úvahám, že by Řecko, jež se nebezpečně přiblížilo ke státnímu bankrotu, mohlo eurozónu dokonce opustit, což ale řecká vláda odmítla.
"Kombinace ztráty konkurenceschopnosti a růstu státního dluhu je v tomto kontextu zneklidňující," uvádí dokument. Podle Evropské komise přitom může vývoj v Řecku a růst rozdílů mezi zeměmi eurozóny "oslabit důvěru v euro a ohrozit soudržnost měnové unie".
Komise existenci zprávy nijak nepopírá, ale podle pondělního vyjádření mluvčí eurokomisaře pro hospodářské a měnové otázky Joaquína Almunii článek německého Spiegelu stanoviska EK neodráží. "Celý článek se zdá velmi senzacechtivý, ale neodráží analýzu Evropské komise k situaci (v Řecku," doplnila mluvčí.
Brusel: Naše trpělivost pomalu končí
Případné ohrožení eura je ale zřejmě také důvodem, proč zemím platícím jednotnou evropskou měnou dochází s Aténami trpělivost. Nejostřeji na řeckou adresu zatím vystupují představitelé Evropské centrální banky (ECB).
Podle šéfa ECB Jeana-Clauda Tricheta již nikdy nesmějí být přijaty rozpočtové plány, které neodrážejí realitu. "Ti, kteří nectí pravidla, se chovají nezodpovědně, nesolidárně, a ničí tak euro," uvedl zase hlavní ekonom ECB Jürgen Stark.
Evropská unie v současnosti nehodlá Řecku finančně pomoci, přestože některá média uváděla opak. Podle dalšího představitele ECB Josého Gonzaleze-Parama je představa o finanční podpoře absurdní. Finanční injekci ale odmítají i sami Řekové.
"S rozpočtovými problémy si poradíme sami. Nikoho nežádáme o finanční podporu a nečekáme žádnou pomoc ze zahraničí," řekl novinářům řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu.
Debaty o případné pomoci navíc komplikuje skutečnost, že podle unijních smluv členové eurozóny nemohou získat přímé financování schodků veřejnoprávních subjektů centrálními bankami či ECB.
Loňský rozpočtový deficit Řecka by měl podle odhadů dosáhnout 12,7 procenta hrubého domácího produktu. To je výrazně víc, než s čím původně tamní vláda počítala, a mnohonásobně víc, než je tříprocentní kritérium Evropské unie.
Přes normu ve výši 60 procent bude i vládní dluh, jehož výše se očekává pro loňský rok na úrovni 113 procent HDP. Atény si navíc vysloužily ostrou kritiku od partnerů v EU kvůli manipulacím se statistikami a musí kvůli tomu změnit způsob jejich vypracování.
