STEM: Češi při řešení krize preferují zaměstnanost a nová místa

Dvě třetiny Čechů, celkem 65 procent, by při řešení dopadů finanční a hospodářské krize daly přednost opatřením, která by vedla zaměstnavatele k udržení a tvorbě pracovních míst. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM. Stejný průzkum agentura v loňském roce provedla třikrát, rozložení odpovědí se podle ní nemění.

Opatření, která by vedla k udržení zaměstnanosti a tvorbě nových pracovních míst, preferují zejména lidé s ukončeným vysokoškolským vzděláním (71 procent), dobře nebo průměrně majetkově zajištěné osoby (69 procent), podnikatelé a živnostníci (72 procent) a z hlediska politické orientace především lidé řadící se napravo (72 procent). Tato opatření by preferovala i většina lidí se vzděláním bez maturity, lidí špatně materiálně zajištěných, chudých či důchodců (z této skupiny 59 procent).

Z hlediska stranických preferencí by opatření k udržení a tvorbě nových pracovních míst preferovali nejčastěji stoupenci TOP 09 (78 procent) nebo ODS (73 procent). Příznivci ostatních parlamentních stran by také častěji upřednostnili opatření směřující k udržení zaměstnanosti, ale podpora tohoto přístupu není tak jednoznačná jako v případě příznivců pravice.

STEM od roku 1996 také pravidelně zjišťuje, kterému typu ekonomiky dávají lidé přednost. Tržní hospodářství s velmi silnou kontrolní funkcí státu v lednovém průzkumu preferovalo 32 procent Čechů, což byla z dlouhodobého hlediska nejnižší hodnota. Přibližně stejné procento (30 procent) by volilo sociálně tržní ekonomiku, kde stát vybírá vysoké daně a přerozděluje je ve prospěch chudých a sociálně potřebných.

Tržní ekonomice s minimálními zásahy státu by nyní dávalo přednost 29 procent lidí. Asi desetina lidí stabilně upřednostňuje typ řízené ekonomiky moderního socialistického typu.

Nástup světové hospodářské a finanční krize v roce 2009 se podle STEM do jisté míry odrazil také v preferencích Čechů ohledně typu ekonomiky. V porovnání s předchozími roky mírně vzrostl podíl lidí, kteří by dávali přednost tomu, aby bylo v Česku uplatňováno sociálně tržní hospodářství nebo tržní hospodářství s minimálními zásahy státu. Naproti tomu ubylo lidí, kteří by preferovali tržní ekonomiku s velmi silnými kontrolními pravomocemi státu.