ČEZ láká ministra Dusíka: Účinnost Prunéřova bude podle nás, emise podle ekologů

Společnost ČEZ nabídla ministerstvu životního prostředí, že celá lokalita Prunéřov bude mít po modernizaci elektrárny stejné měrné emise oxidu uhličitého na dodaný megawatt elektřiny, jako by měla varianta rekonstrukce navrhovaná ekology. Na pondělní tiskové konferenci to uvedl člen představenstva a ředitel divize výroba společnosti ČEZ Vladimír Hlavinka.

ČEZ v současnosti čeká na konečné rozhodnutí ministerstva životního prostředí o vlivu modernizace Prunéřova II na životní prostředí, úřad chce zadat posouzení návrhů projektu do zahraničí. Chce totiž, aby modernizovaná elektrárna měla účinnost 42 procent, projekt firmy ČEZ počítá s účinností o čtyři procenta nižší.

Ministr životního prostředí Jan Dusík chce, aby zahraniční posuzovatel analyzoval i tuto nabídku společnosti ČEZ. "I toto bude předmětem posouzení mezinárodním konzultantem. Otázkou je, zda je to adekvátní a naplnitelné," řekl ČTK. Jaké společnosti posudek zadá, zveřejní zřejmě do konce týdne.

"Počkáme, až nám ČEZ svůj záměr zkonkretizuje. Na nových blocích však stejných měrných emisí oxidu uhličitého nelze dosáhnout, ty totiž nepřímo závisí na čisté účinnosti," doplnil stanovisko ministra jeho náměstek Aleš Kuták.

ČEZ rovněž nabídl závazek k maximálnímu množství vypuštěného oxidu uhličitého za celou životnost zrekonstruované elektrárny Prunéřov II. Konkrétně navrhl Hlavinka dopisem ministru životního prostředí Janu Dusíkovi 14. ledna, aby průměrná měrná emise oxidu uhličitého na dodanou megawatthodinu z lokality Prunéřov nepřekročila hodnotu 1,0113 tuny. Celkové emise oxidu uhličitého z obnovených bloků elektrárny Prunéřov II nepřekročí podle návrhu ČEZ za dobu její životnosti 121,3 milionu tun.

Do lokality Prunéřova počítá ČEZ elektrárny Prunéřov I, kterou plánuje firma uzavřít do roku 2020, a Prunéřov II o výkonu 1050 megawattů, jejíž výkon hodlá ČEZ v rámci rekonstrukce zmenšit na 750 megawattů.

ČEZ: Ekonomická data nedáme

ČEZ argumetuje tím, že při vyšší než 25miliardové investici do modernizace elektrárny  se mu projekt již navyplatí. Výzvy ekologůi ministerstva životního prostředí, aby odkryl ekonomickou stránku modernizace však odpovídá záporně. Navíc posuzování vlivu obou variant projektu na životní prostředí zahraniční firmou, které plánuje zadat ministr životního prostředí Jan Dusík, považuje ČEZ za nestandardní.

"My jsme připraveni spolupracovat se zahraničním posuzovatelem. Ale proces posuzování vlivu na životnímu prostředí (EIA) je o posuzování ekologie, ne ekonomiky," uvedl minulý týden mluvčí spolenčosti Ladislav Kříž. Podle něj však nebyla dosud nikdy u podobných projektů posuzována ekonomická stránka projektu, za kterou zodpovídá investor.

"Podklady, které jsou v rámci dopadu na posuzování životního prostředí EIA, jsou veřejně dostupné. Ale interní podklady, které se týkají například hodnoty elektrárny nebo byznys plánu ČEZ, nejsou předmětem EIA. Ty přece nemůžeme poskytovat," řekl minulý týden HN v rozhovoru Hlavinka.

Dusík zve zahraniční experty

FOKUS Spor o Prunéřov Pojďme od politiky k věci

Ministr Dusík v úterý uvedl, že v zahraničí by měla být posouzena varianta modernizace Prunéřova podle firmy ČEZ, i návrh s vyšší účinností, který podporuje ministerstvo a ekologické organizace. Jméno nadnárodní konzultantské společnosti, které chce úkol zadat, hodlá ministr zveřejnit koncem týdne.

Ekonomické posuzování není podle Kříže součástí procesu EIA nikde v Evropě. Ekologické organizace podle něj všechny podklady týkající se ekologie od společnosti ČEZ již mají, v ekonomickém rozpočtu projektu jsou ale důvěrná data, která firma používá pro hodnocení všech projektů.

"V rámci procesu EIA máme kladný posudek, kladné vyjádření příslušných orgánů státní správy včetně okolních obcí. Tedy vše, co zákon požaduje, a v takovém případě je obvykle kladná EIA vydána," uvedl Kříž. ČEZ podle něj věří, že mezinárodní posuzovatelé dojdou k totožnému závěru jako čeští experti, kteří dosud vyjádřili s projektem souhlas.

S rozhodnutím o vlivu projektu na životní prostředí nyní otálí ministerstvo životního prostředí. Chce totiž, aby modernizovaná elektrárna měla účinnost 42 procent, projekt firmy ČEZ počítá s účinností o čtyři procenta nižší.