Členské státy Evropské unie budou moci finančně pomoci aerolinkám, které se dostaly do potíží kvůli výbuchu islandské sopky. Za normálních okolností je taková pomoc zakázaná nebo striktně omezená.
Novinářům to v pondělí řekl eurokomisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia. Letecké společnosti kvůli omezení leteckého provozu v Evropě přicházejí podle odhadů o zhruba 250 milionů dolarů (zhruba 4,7 miliardy korun) denně.
Evropská komise tedy přikročila k obdobnému řešení, jaké přijala po teroristických útocích 11. září 2001, dodal Almunia. "Pokud se členské státy rozhodnou aerolinkám pomoci a poskytnou jim podmínky pro obdržení státní podpory, které nebudou diskriminační a pokřivující trh, jsme připraveni to posuzovat ve stejném duchu jako po 11. září," prohlásil Almunia.
Letecké společnosti tak po silném lobbingu dokázaly přesvědčit EK, že státní podpora jim umožní přežít. O víkendu aerolinky varovaly komisi, že by některé aerolinie mohlo nynější zastavení provozu už tento týden dostat do existenčních potíží.
„Lobbing aerolinek byl obří a velmi efektivní, jasně říkal, že situace je neudržitelná,“ komentoval pro list Financial Times jeden z představitelů komise.
Předseda eurokomise José Barroso o víkendu prohlásil, že ustanoví výbor, který dopady islandské sopky na evropskou ekonomiku vyčíslí. Jiná skupina se má zabývat tím, jak aeroliniím pomoci.
11. září 2001
Únos letadel teroristy a následný útok na newyorské mrakodrapy Světového obchodního centra a Pentagon ve Washingtonu v roce 2001 vyvolal obavy jak z terorismu, tak z létání obecně. Letecký provoz po celém světě po tragédii prudce propadl.
SARS, ptačí a prasečí chřipka
Letecké společnosti ještě doplácely na nedůvěru cestujících po 11. září, když se v médiích objevily zprávy o riziku těžkého akutního respiračního syndromu (SARS). Nemoc dýchacích cest se mimo jiné i díky globálnímu cestování rychle rozšířila do třiceti zemí. Na letištích byly proto zavedeny zdravotnické kontroly. Pandemické nemoci dopravu negativně ovlivňovaly i v dalších letech, například v souvislosti s ptačí a nedávno pak prasečí chřipkou.
Hospodářská krize
Do víru hospodářské krize vletěly aerolinky v poměrně dobré kondici. Obavy z terorismu a nemocí opadly a počty cestujících po celém světě rostly. Pád globální ekonomiky (společně s vysokými cenami ropy) ale s sebou strhl i letectví. A dopady byly mnohem hlubší a trvalejší než v případě 11. září 2001.
Islandská sopka
Asociace leteckých společností před měsícem oznámila, že rok 2010 bude mnohem lepší, než se čekalo, a aerolinky prodělají dvakrát méně ("jen" 50 miliard korun), a krize je tak pomalu minulostí. Erupce islandské sopky ale zastavila provoz nad Evropou, což aerolinky podle odhadů jen přes víkend připravilo o zhruba 10 miliard korun.
Horší než před 9 lety
Podle eurokomisaře pro dopravu Siima Kallase je již nyní zřejmé, že škody v letecké dopravě svým rozsahem překročily škody po teroristických útocích ve Spojených státech. Jejich konkrétní výši však v současnosti není prý možné přesně odhadnout.
"Letecké společnosti dnes nejsou připraveny odhadnout ztráty. Pokud se nám podaří obnovit lety, můžeme se vypořádat i s ekonomickými dopady," uvedl Kallas.
Podle evropské asociace AEA, která sdružuje evropské aerolinky, je kvůli zavření leteckého prostoru nad velkou částí Evropy několik leteckých společností těsně před krachem. Jejich stabilita je totiž již značně narušená po několika měsících hospodářské krize.
"V Evropě je zhruba 100 až 150 aerolinek, některé větší, některé malé, které by mohly přestat existovat během týdne nebo dvou. O tom není pochyb," řekl agentuře Reuters zástupce AEA David Henderson. Podle něj krach nehrozí velkým společnostem jako British Airways či Air France-KLM, ale řada dalších se drží při životě "zuby nehty".
Za horší než po září 2001 považuje "sopečnou krizi" i Mezinárodní sdružení pro leteckou přepravu (IATA). To v pondělí zvýšilo odhad denních ztrát příjmů aerolinek na 250 milionů USD (4,7 miliardy Kč), když ještě v pátek předpokládalo denní ztráty kolem 200 milionů USD.
IATA rovněž kritizovala evropské vlády za jejich reakci na popel v ovzduší a označila ji za neadekvátní. Generální ředitel Giovanní Bisignani pak vyzval vlády, aby se soustředily na možnosti opětovného bezpečného otevření evropského nebe a k setkání Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).
"Musíme učinit rozhodnutí na základě reálné situace, ne na základě teoretických modelů," uvedl Bisignani.
Evropská letová služba Eurocontrol v pondělí oznámila, že kvůli oblaku popela z islandské sopky se v Evropě teno den uskuteční pouze asi 30 procent běžných letů. Evropské země se pokoušejí postupně otevírat svůj vzdušný prostor, což je i případ Česka a Slovenska.
British Airways žádají o pomoc jako první
Evropské aerolinie již požádaly EU a národní vlády o finanční kompenzaci kvůli uzavření leteckého prostoru, uvedl v oficiálním prohlášení generální ředitel British Airways (BA) Willie Walsh.
"Jde o mimořádné okolnosti, které jsou naprosto mimo kontrolu aerolinek," uvedl v prohlášení. Podle něj již na finanční kompennzace existuje precedent z doby před 9 lety, kdy k nim došlo po uzavření amerického vzdušného prostoru v září 2001.
Podle něj BA přicházejí o 20 milionů liber denně (přibližně 560 milionů korun). Krach však BA nehrozí, mají údajně dost finančních rezerv, aby ufinancoaly náklady na provoz.
