Ministr financí Eduard Janota navrhne v letošním státním rozpočtu další úsporná opatření. Dosavadní vývoj totiž podle něj ukazuje, že bez úspor by vláda letos nedodržela plánovaný deficit veřejných financí na 5,3 procenta hrubého domácího produktu.

"Je pro mne i pro pana premiéra nepřijatelné, abychom se odchýlili od těch 5,3 procenta. Budu navrhovat další vázání výdajů rozpočtu a přehodnocení výdajů v rámci prostředků privatizačního účtu, kde tak původní záměry nebudou moci být naplněny. Prioritou vlády je prostě docílení těch 5,3 procenta," uvedl ministr na tiskové konferenci po úterním jednání vlády.

Stejně tak zopakoval, že návrh rozpočtu pro příští rok sestaví tak, aby deficit veřejných financí nepřesáhl 4,8 procenta. Tyto návrhy již Janota nastínil dříve v tzv. Konvergenčním programu.

Snaha ministra financí Eduarda Janoty je podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka pochopitelná vzhledem k rostoucí citlivosti finančních trhů na výše schodků a dluhů. "Vzhledem k tomu, že ministr financí nemůže počítat s podporou parlamentu, před volbami se žádný poslanec s podporou škrtů patrně nepřetrhne, zbývá snaha omezit provozní výdaje jednotlivých resortů včetně mzdových nákladů," uvedl.

Vázáním privatizačních příjmů pak ministr Janota podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška naznačil, že šetřit se bude převážně omezením veřejných investic. "Jinou možnost ostatně vláda ani nemá. V provozních výdajích resortů se již škrtalo, další plošné škrty jsou těžko uskutečnitelné a na procesní audit, který by vyústil v selektivní úspory, nemá vláda dost času," uvedl.

Nejúčinnější by byly podle Sobíška škrty v sociální oblasti. Souhlasit by s tím ovšem musel parlament, kde takový krok před volbami nemá šanci na úspěch, odhadl. "I když je omezení investic nejméně vhodnou variantou šetření, nemá tedy vláda na výběr," dodal.

Navrhované úspory by měly vést ke snížení deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP v roce 2013. Letos by měl být deficit 5,3 procenta, v roce 2011 pak 4,8 procenta HDP a o rok později 4,2 procenta HDP. Loni stoupl deficit veřejných financí na 5,93 procenta HDP; podmínkou pro přijetá eura jsou tři procenta.

Aerolinky ani cestovky nedostanou od státu ani korunu

Janota také uvedl, že jeho resort neuvažuje o tom, že by ze státního rozpočtu vyplatil náhradu škod aeroliniím, cestovním kancelářím a dalším firmám, jejichž činnost před více než týdnem narušil sopečný popel nad Evropou.

"V dané chvíli neuvažuji o žádné formě podpory," uvedl ministr. Pomoc ze strany členských států přitom připustila jinak striktní Evropská komise. To v úterý potvrdil v Bruselu eurokomisař pro dopravu Siim Kallas.

České aerolinie a Letiště Praha zaznamenaly kvůli výpadku leteckého provozu následkem prachu z islandské sopky ztráty celkem 150 až 200 milionů Kč. Zhruba tři čtvrtiny z toho připadají na leteckou firmu. Domácí lídr charterových letů Travel Service škody odhaduje na 73 milionů korun.

"Toto není částka, která by nás měla do budoucna zásadně ohrozit, nicméně nemůžu předjímat, jak se situace bude vyvíjet do budoucna. Čekáme, jak bude konečný účet vypadat," uvedl v neděli v pořadu ČT Otázky Václava Moravce prezident ČSA Miroslav Dvořák.

Uzavření vzdušného prostoru nad velkou částí Evropy způsobilo celkem leteckým firmám škody 1,5 až 2,5 miliardy eur (37,5 až 62,5 miliardy korun), uvedl v Bruselu Kallas. Celkové škody nicméně mohou být ještě vyšší, než odhaduje Evropská komise.

Podle Kallase suma 2,5 miliardy eur zahrnuje údaje od leteckých dopravců a od dvou velkých cestovních kanceláři. Uzavření leteckého prostoru však negativně poznamenalo například i tržby hotelů. Nad Evropou se zastavila i nákladní letecká doprava, škody tak mohly utrpět i další sektory evropské ekonomiky.

Státní dluh se bude refinancovat

Vláda na svém úterním zasedání také posvětila návrh zákona MF, aby v následujících letech odkupovalo vydané státní dluhopisy před jejich splatností a nahradilo je emisemi nových dluhopisů. Zároveň budou vydány nové dluhopisy, z jejichž prodeje by uhradilo dluhopisy splatné v roce 2011 a 2012 v celkové částce 214 miliard korun.

"Je to standardní, spíše technický materiál. Ale kvůli platné legislativě to musí takto vláda projednat," vysvětlil Janota s tím, že návrh zákona je pouze technického charakteru a nezvyšuje objem státního dluhu. Podle něj návrh nemá žádnou vazbu na problémy některých zemí Evropské unie. Praxe zpětných odkupů je podle ministerstva v zemích Evropské unie obvyklá a MF je v uplynulých letech už také využilo.

Vláda podle Janoty zákon předloží ještě na květnovou schůzi Poslanecké sněmovny a bude se snažit, aby byl zákon schválen ve zrychleném režimu.

Odkupem dluhopisů před jejich splatností se chce MF vyhnout riziku, že MF nesplatí jednorázově tyto dluhopisy v souladu s emisními podmínkami včas a v plné výši. Zpětným odkupem z finančního trhu před datem splatnosti emise se tak snaží MF dosáhnout toho, aby byla částka k úhradě v době splatnosti dluhopisů co nejnižší.