110 miliard eur
V přepočtu 2,8 bilionu korun bude činit mezinárodní pomoc Řecku. Zhruba dvě třetiny této sumy, tedy 80 miliard eur, by měly uhradit země eurozóny a zbylou část by měl půjčit MMF.
Půjčka od zemí eurozóny bude úročena zhruba 5 %, což je polovina sazby, za niž si Řecko půjčovalo minulý týden na trhu.
30 miliard eur
O tolik musí Řecko snížit rozpočtový deficit do roku 2012, aby mezinárodní půjčku dostalo. Částka (v přepočtu 767 miliard Kč) představuje 11 % HDP. Řecký deficit by měl z loňských zhruba 13,6 % postupně klesat. V letošním roce by měl činit 8,1 v roce 2011 asi 7,6 a v následujícím roce 2012 až 6,5 procenta.
Ani euro navíc
Mzdy zaměstnanců veřejného sektoru se v následujících 3 letech přestanou zvyšovat. Velká část z nich (ti, kteří berou více než 3000 eur měsíčně) rovněž přijde o 13. a 14. plat, který se vyplácí jako prémie na Vánoce a Velikonoce. Zaměstnancům, kteří pobírají méně než 3000 eur měsíčně, se tyto bonusy snižují na 500 eur.
67 let
Hranice odchodu do důchodu se zvýší ze současných 65 let u mužů a 60 let u žen na 67 let. Odpadne i možnost odejít do důchodu předčasně. Dosud byl v Řecku průměrný věk odchodu do důchodu 53 let. Důchodci přijdou i o dodatečné bonusy. Tyto dávky zůstanou penzistům s příjmem nižším než 2500 eur, byly ovšem sníženy na celkových 800 eur.
10 procent růstu cen
Zhruba o desetinu vzrostou v Řecku ceny zboží a služeb. Vláda totiž zvýší nepřímé daně. DPH by měla vzrůst z 21 na 23 procent. Spotřební daně z pohonných hmot, alkoholu, tabákových výrobků a luxusního zboží se zvednou minimálně o deset procent.
Německá vláda v pondělí na svém mimořádném zasedání schválila návrh zákona na pomoc zadluženému Řecku. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na vládní kruhy.
Kabinet Angely Merkelové podle ní souhlasil s německým podílem na mezinárodních úvěrech Aténám ve výši 22,4 miliardy eur (572 miliard Kč).Jen letos by měl Berlín poskytnout Řekům svůj díl pomoci ve výši 8,4 miliardy eur, kterou dodá německá státní rozvojová banka KfW. Peníze tak nepůjdou ze spolkového rozpočtu.
Další z velkých evropských ekonomik Francie má dát letos asi 4 miliardy, celkem během tří let asi 16 miliard.
Naopak na Slovensku jsou proti poskytnutí půjčky zadluženému Řecku. Proti poskytnutí 816 milionů eur se staví opozice i koaliční strana SNS.
Merkelová: Děláme to v zájmu eura
Německá kancléřka pomoc zdůvodnila nouzovou situací, do níž se Řecko dostalo. "Reakce v podobě tohoto návrhu zákona neznamená jen, že pomůžeme Řecku, ale že stabilizujeme euro jako celek," prohlásila kancléřka, podle níž je to i v zájmu Němců. Poučení z řecké krize vidí Merkelová ve zpřísnění regulace finančních trhů a vytvoření nezávislé evropské ratingové agentury.
Vláda odsouhlasila celkový plán na pomoc po celou dobu tří let, kdy by měla Řecku proudit pomoc od EU, ECB a MMF. Zákon musí nyní ještě odsouhlasit obě komory německého parlamentu a podepsat německý prezident. Očekává se, že se tak stane tento týden.
Berlín chce přijatou normu v zákonodárném sboru prosadit ve zrychleném řízení. Pokud se opozice nepostaví proti, měl by ji Spolkový sněm, dolní parlamentní komora, schvalovat v pátek. Po následném souhlasu horní komory, Spolkové rady, by ji mohl prezident Horst Köhler dostat na stůl v sobotu. Ani z jeho strany se neočekávají žádné výhrady.
Někteří němečtí odpůrci pomoci Řecku ale už oznámili, že případný zákon napadnou u německého ústavního soudu. S finanční podporou Řeků nesouhlasí většina německé veřejnosti.
Německá vládní koalice má v obou komorách parlamentu dostatek hlasů potřebných ke schválení této normy. Merkelová ale usiluje o podporu napříč politickým spektrem. Předseda nejsilnější opoziční strany sociální demokracie (SPD) Sigmar Gabriel dnes nechal otázku podpory tomuto zákonu otevřenou. Bude podle něj záležet na tom, zda se kabinet zaváže ještě letos prosadit komplexní regulaci finančních trhů.
Německá vláda se svým pondělním rozhodnutím přihlásila k záchrannému plánu, na němž se v neděli dohodli ministři financí eurozóny. Plán počítá s půjčkami Řecku v celkové výši 110 miliard eur (zhruba 2,8 bilionu Kč) v příštích třech letech. Státy eurozóny se na sanaci řeckých financí mají podílet dohromady 80 miliardami eur, zbytek poskytne Mezinárodní měnový fond.
Soukromí investoři?
Vedle balíku hlavní pomoci od MMF, ECB a EU se objevují další snahy vlád zapojit do řecké pomoci soukromý sektor. V minulém týdnu se takto vyslovili někteří politici v Německu, nyní podobný hlas přichází z Rakouska.
Po jednání s vládou oznámila pětice velkých rakouských bank včetně Erste nebo Raiffeisen, že se nestáhnou z řeckých investic. Nebudou se prý ani snažit vydělat na spekulacích proti řeckým cenným papírům.
"Soukromý sektor v Německu podle dostupných informací už podporu Řecku dává dohromady," uvedl server Patria Online s tím, že v čele snah je ředitel největšího bankovního domu Deutsche Bank Josef Ackermann.
Řekové budou stávkovat
Oznámené škrty, kterými řecká vláda hodlá splnit podmínky pomoci, kterou získá, se však nelíbí Řekům. Ti kvůli škrtům stávkují a demonstrují, přičemž řada demonstrací již skončila tvrdými střety s policií.
Nejnověji oznámily odbory státních zaměstnanců v Řecku, že zahájí stávku plánovanou na středu již v úterý. Zostřují tím protest proti vládním úsporným plánům.
