Evropská unie by kvůli chystanému zpřísnění rozpočtových pravidel, o němž v pátek budou jednat lídři eurozóny na summitu v Bruselu, mohla změnit unijní smlouvy. Vyplývá to z vyjádření německé kancléřky Angely Merkelové a dalších evropských státníků před začátkem vrcholné schůzky, jejímž hlavním tématem jsou důsledky řecké krize.
"Musíme jasně říct, že euro je naše společná měna, abychom zajistili finanční stabilitu eurozóny. Musíme zpřísnit Pakt stability a růstu, včetně možných změn unijních smluv. Z mého pohledu neexistuje žádná jiná cesta," řekla Merkelová.
Smlouvy by unie musela měnit například v případě, že by chtěla z eurozóny vyloučit státy, které opakovaně porušují rozpočtová pravidla. Změny smluv by musely schválit všechny členské státy EU a jejich národní parlamenty.
V současnosti by roční rozpočtový schodek unijních zemí neměl překročit tři procenta HDP a celkový dluh 60 procent HDP. Obě pravidla však porušuje drtivá většina členských států. Evropští politici tak v poslední době hovoří o nutnosti zpřísnění rozpočtových pravidel. Nevylučují, že by takovým opatřením mohlo být vyloučení z eurozóny, schvalování rozpočtů Evropskou komisí či citelné finanční sankce. Ty sice současná pravidla umožňují, ale EU k nim nikdy nepřistoupila.
Evropský měnový fond
Mezi zvažované možnosti patří i vybudování evropského měnového fondu, do nějž by přispívali rozpočtoví "hříšníci" a peníze z něj by sloužily na jejich záchranu před bankrotem. "Upřednostňoval bych vybudování evropského měnového fondu," řekl novinářům rakouský kancléř Werner Faymann. Podle něj v úvahu rovněž přichází změna unijních smluv, ale až jako poslední možnost.
Řecko srazilo euro na roční minimum, trhy záchraně stále nevěří - čtěte ZDE
Slabé akcie, euro i ropa měly společného jmenovatele: Řecko - čtěte ZDE
"Změna unijních smluv není vyloučená," řekl nejmenovaný diplomatický zdroj agentuře Reuters. Podle něj výsledkem pátečího summitu eurozóny bude společná deklarace, v níž se politici vysloví pro rychlejší a přísnější finanční regulaci či pro revizi unijní hospodářské politiky. Deklarace by měla obsahovat i formální schválení finanční pomoci pro Řecko ve výši 110 miliard eur (zhruba 2,8 bilionu korun).
Změna unijních smluv je navíc velmi legislativně náročná. Jen debaty o lisabonské smlouvě a euroústavě zabraly EU mnoho let. Přestože o zpřísnění pravidel jedná zejména eurozóna, musely by s ním souhlasit i členské státy EU, které si drží vlastní menu. Pro řadu z nich je nepředstavitelné, aby jednotlivé země předávaly do Bruselu další pravomoci.
