Konvergenční zpráva

dokument, který hodnotí dosažený stupeň konvergence v zemích, které se zavázaly přijmout euro. V praxi jsou vyhotovovány dvě konvergenční zprávy vydávané současně. Autorem jedné z nich je Evropská komise, druhou překládá Evropská centrální banka. Zprávy jsou vydávány pravidelně jednou za dva roky, zpravidla na podzim. Členská země může požádat o vypracování mimořádné konvergenční zprávy, pokud usiluje o přijetí eura v mezidobí mezi publikováním pravidelných zpráv.

Země EU s nejvyššími veřejnými výdaji
 (v poměru k HDP)

 

Česko neplní podmínky potřebné k přijetí eura, uvedla ve středu Evropská komise. Brusel ve zprávě o připravenosti devíti zemí EU na vstup do eurozóny Praze vytýká nedostatek ambicí ve fiskální strategii. Český plán na nápravu nadměrného schodku v letech 2011 a 2012 neobsahuje dost konkrétních opatření, dodala komise.

"Fiskální strategie na příští roky postrádá ambice a fiskální cíle jsou předmětem rizik jak na příjmové, tak na výdajové straně," píše se v materiálu u ČR.

Zpráva hodnotí pokrok na cestě k euru u devíti členských zemí EU, kromě ČR u Estonska, Bulharska, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Polska, Rumunska a Švédska. Ty jednotnou evropskou měnu zatím nepřijaly, avšak v přístupových smlouvách se k tomu zavázaly, ač bez data, kdy by se tak mělo stát. Británie a Dánsko se k přijetí eura nezavázaly.

Kromě zprávy Evropké komise vydává současně i svoji Konvergenční zprávu Evropská centrální banka. I její součástí je hodnocení devíti členských zemí EU a jejich šance na přijetí eura.

ČNB se zprávou nesouhlasí

ECB mj. také posuzuje soulad s legislativními požadavky, které je třeba splnit, aby se národní centrální banky mohly stát nedílnou součástí Eurosystému. Evropksá banka osmi zemím kromě Estonska vytýká nesoulad týkající se nezávislosti centrálních bank. "To se týká zejména institucionální, personální a finanční nezávislosti centrálních bank," uvádí ve zprávě ECB. Kromě toho podle ní ve všech hodnocených zemích s výjimkou Litvy existuje nesoulad týkající se zákazu měnového financování a právní integrace příslušných centrálních bank do Eurosystému.

Česká národní banka (ČNB) se proti zprávě ECB ohradila nesouhlasným stanoviskem. "Konkrétní výhrada ECB se týká nového pohledu na finanční nezávislost národních centrálních bank konstatujícího, že záporná výše vlastního kapitálu 'může nepříznivě ovlivnit' schopnost centrální banky plnit její úkoly," uvedla ČNB v prohlášení.

Tuzemská centrální banka upozorňuje, že ztráty vzniklé v minulých letech z účetního přecenění devizových rezerv za celou dobu její existence nepodlomily její nezávislost a důvěryhodnost, které jsou i v mezinárodním měřítku hodnoceny jako velmi vysoké. „Začlenění tématu kapitálu centrální banky do Konvergenční zprávy je neopodstatněným odklonem od zásady Evropské unie o rovném zacházení,“ uvedl guvernér ČNB Zdeněk Tůma.

„Tímto tématem se nezabývala žádná z předchozích konvergenčních zpráv, ačkoli problematika neuhrazených ztrát není nová a ze zemí EU se týká kromě České republiky rovněž Slovenska,“ dodal.

Banka v prohlášení uvádí, že požadavek na kapitálové vybavení národních centrálních bank byl do zprávy Bruselu doplněn teprve v pokročilé fázi jejího projednávání. Navíc k němu vznesla řadu připomínek, kde dokazuje, že záporná úroveň vlastního kapitálu neohrožuje finanční nezávislost centrální banky.

"ČNB považuje za zcela nepřijatelné konstatování v části týkající se přímo České republiky, že 'záporný kapitál může nepříznivě ovlivnit schopnost národní centrální banky plnit úkoly v rámci ESCB i na národní úrovni'...," stojí v prohlášení banky, kde dále uvádí, že kumulované ztráty nikdy neměly vliv na její měnovou politiku.  Podle ČNB je schopna banka tyto ztráty postupně umazat z budoucích zisků

„Doporučení ECB se neopírá o žádný právní předpis ani není konvergenčním kritériem. I z těchto důvodů – a také s ohledem na věcnou situaci ČNB, kterou naše argumentace odráží – nesouhlasíme s jeho začleněním do Konvergenční zprávy,“ uzavřel odmítavé stanovisko Tůma. 

Vzorné Estonsko

Jediným státem ze zmiňované devítky zemí, který podmínky EK i ECB plní, je Estonsko. U něj Brusel doporučil, aby rozšířilo řady nyní 16členné eurozóny od ledna 2011. Země podle komise "díky rozhodnému a účinnému úsilí estonské vlády a estonských občanů kritéria jasně dodržuje".

Doporučení komise ještě musí schválit všechny členské státy EU na červnovém summitu, všeobecně se ale předpokládá, že tak učiní.

Ostatní země nesplňují některé či vícero z hospodářských podmínek pokrývajících stav veřejných rozpočtů, cenovou stabilitu, stabilitu směnného kurzu a dlouhodobé úrokové sazby.