Historie projektu rychlodráhy na letiště

1993
Obce na trati Praha - Kladno spolu s Českou správou letišť (ČSL) a ČD založily společnost PraK, která měla výstavbu zajistit. Náklady byly odhadovány na 5,8 mld Kč - polovinu toho, co by stálo protažení metra na Ruzyň. Stavba měla začít v roce 1996.

2000
ČSL oznámila, že zprovozní rychlodráhu do roku 2004, náklady měly být 6 miliard včetně vlaků. Jízdenka z Masarykova nádraží měla stát 40 korun, náklady by se měly vrátit do 15 let. Projekt neprošel připomínkami. Metro na Ruzyň bylo spočítáno na 26 mld. korun.

2004
Náklady stavby podle nových propočtů vycházejí na 13,5 miliardy. Stavbu ale odmítá Praha 6, která nechce, aby trať vedla po povrchu. A prosazuje prodloužení metra.

2005
Vláda rozhodla, že trať Masarykovo nádraží - Ruzyně - Kladno bude pilotní PPP projekt.

2008
Společná deklarace ministra dopravy, středočeského hejtmana a primátorů Prahy a Kladna schvaluje investiční záměr a začíná územní příprava. Odhad nákladů je 32 miliard, metro má stát 40 miliard.

2009
Ministerstvo dopravy s novým ministrem Gustavem Slamečkou v čele rozhoduje, že projekt rychlodráhy nebude stát financovat.

Poté, co kvůli nedostatku financí bylo uloženo k ledu spojení pražského letiště Ruzyně s centrem metropole jak rychlodráhou tak metrem, pražští zastupitelé začali uvažovat o tom, zda by je v blízké budoucnosti nemohla nahradit tramvaj.

„Dopravní podnik by měl spočítat, zda by se to přece jen nevyplatilo, když v nejbližších letech nepovede do Ruzyně rychlodráha ani metro,“ řekl na čtvrtečním zasedání dopravního výboru pražského magistrátu jeho místopředseda Karel Březina (ČSSD). A k němu se připojil i celý dopravní výbor.

O tramvajové trati sice město již v minulosti uvažovalo a dokonce s ní počítá ve svých plánech - v nich ale končí už na staré Ruzyni, tedy skoro kilometr od nového terminálu. A navíc je pouze ve výhledových plánech po roce 2015 a má hlavně zajistit dopravní spojení pro sídliště Dědina.

Prioritou je stále rychlodráha

Město by ovšem podle zastupitelů prioritně mělo tlačit na stát, aby na letiště vedla rychlodráha. Tedy přesněji odbočka z chystané rychlodráhy Praha - Kladno. „Stát se k tomu zavázal v memorandu již před dvěma lety,“ připomíná zastupitelka Strany zelených Petra Kolínská.

Ministerstvo dopravy tehdy slíbilo, že stavba začne v letošním roce a první vlaky měly vyjet v prosinci 2013. V návaznosti mělo být dobudováno i spojení do osmdesátitisícového Kladna. Jenže loni na jaře od svého slibu pro nedostatek peněz resort dopravy ustoupil. A zavrhl i připravenou variantu, že by se rychlodráha postavila formou PPP projektu, tedy společým projektem státu a soukromých firem.

„Uvědomujeme si sice potřebnost té stavby, ale peníze nejsou a vláda nám navíc loni v červnu zakázala zahajovat nové stavby,“ říká mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Metro nejdříve po roce 2021

V nedohlednu je i varianta, že by lidé na letiště v blízké budoucnosti jezdili metrem. Šance na úvahu o takovém spojení se objeví nejdříve v roce 2021.

Pražský magistrát totiž prodloužení části metra A z Motola do Ruzyně škrtl koncem loňského roku z nyní projednávaného územního plánu. Ten má být závazný pro následujících deset let. I tento škrt je důsledkem nedostatku peněz.

Jenže to, že do Ruzyně nepovede v dohledné době ani metro ani rychlodráha, ohrožuje i rozvoj samotného letiště, které ročně přepraví přes 12 milionů cetujících.Letiště už je totiž na hraně své kapacity a chce proto stavět novou přistávací ranvej.

Jenže územní plán metropole si jako podmínku rozšíření klade to, že na letiště povede vysokokapacitní kolejové spojení – tedy buď metro či rychlodráha.