Poplatky pro osobní automobily za užívání dálnic

Dálniční nálepky
V současnosti se papírové dálniční známky pro osobní auta používají například v Česku, na Slovensku, v Maďarsku, v Rakousku, ve Slovinsku či ve Švýcarsku. Jejich ceny se liší podle doby platnosti bez ohledu na počet ujetých kilometrů. Ve Švýcarsku lze koupit jen roční známku, v přepočtu za 780 korun. Ve Slovinsku se loni platilo za týdenní známku 375 korun a za roční 2375 korun. Desetidenní dálniční známka v Rakousku stojí 224 korun, na dva měsíce je za 619 korun a na celý rok za 2059 korun. V Česku stojí roční známka 1200 korun.

Mýtné za dálniční úseky
Poplatky za úsek dálnice se platí například v Portugalsku, Itálii, či Francii. Ceny se liší podle délky úseku. Cesta z Paříže do Lyonu přijde v přepočtu na 685 korun, z Cannes do Nice na 73 korun.

Mýtné za kilometr
Podle počtu ujetých kilometrů se zatím nikde v Evropě neplatí. V Česku se o zavedení tohoto systému uvažuje po roce 2012. Předpokládané ceny 0,20 až 0,30 Kč/km by znamenaly, že za současný roční poplatek by řidič mohl po dálnicích ujet 4000 až 6000 kilometrů.

Osobní automobily by měly platit za užívání dálnic podle ujetých kilometrů, a nikoliv podle časového období, jako je tomu nyní. Nový systém by byl spravedlivější a vynesl by státu až čtyřikrát více peněz. To je jeden ze závěrů nově ustavené neformální skupiny dopravních odborníků Dopravní Technologicko-Ekonomické Platformy (D-TEP).

"Občasní řidiči dnes doplácejí na ty, kteří jezdí po dálnicích často. Je nespravedlivé, když někdo jede jednou za čas po dálnici na nákup a platí za známku stejně jako ten, kdo jezdí po dálnici dvakrát denně," uvedl jeden z členů D-TEP Martin Hájek z Centra dopravního výzkumu (CDV).

Změna zpoplatnění by podle něj také vytvořila tlak a motivační prvek na větší využívání autobusů a vlaků a na napojení živelně vznikajících satelitních předměstí na sítě veřejné dopravy.

Osobní mýtné vynese 12 miliard

Nejsložitější by bylo podle Hájka stanovení správných sazeb za kilometr tak, aby z dálnic nebyly vytlačeny nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. Stát by podle D-TEP na mýtném pro osobní vozy mohl vydělat ročně až 12 miliard korun, tedy čtyřikrát více, než kolik nyní inkasuje za nalepovací dálniční známky.

Podle Karla Pospíšila, ředitele Centra dopravního výzkumu, jsou však motoristé strašeni přemrštěnými částkami, které by měli zaplatit za cestu třeba z Prahy do Brna. "Například při sazbě 34 haléřů za kilometr, což statisticky odpovídá dnešní ceně kuponu a ujetým kilometrům osobních vozidel na dálnicích, by řidič ujel za cenu dnešní roční dálniční známky až 3,5 tisíce kilometrů. To je v limitu kilometrů, které ujede po dálnici běžný sváteční motorista cestující vozem o víkendu na chalupu, za zábavou či nákupy," uvedl v týdeníku Euro.

D-TEP chce být otevřenou neformální skupinou, která bude zpracovávat studie k dopravním projektům, analyzovat návrhy státní správy v dopravě, rozviřovat veřejnou diskusi a spolupracovat s vládní koalicí a ministerstvem dopravy. Členy skupiny jsou například zástupci vysokých škol a výzkumných institucí.

"Odborníci hodlají také vyvracet nesmysly či účelové nepravdy, které v médiích často prezentují nejrůznější lobbistické a komerční skupiny," jmenoval Hájek jeden z důvodů pro vznik D-TEP.

Mýtné pro osobní automobily čeká ještě řada diskusí, ale fakt, že české silnice a dálnice potřebují peníze, je nesporný. A stát, který musí utahovat opasky, na ně v současnosti nemá. Mýtné pro osobní auta by tak mohlo být jedním z prostředků, které vylepší rozpočet fondu dopravní infrastruktury.

Na mýtném, které v Česku platí za průjezd dálnicemi, rychlostními komunikacemi a vybranými silnicemi první třídy nákladní auta o hmotnosti nad 3,5 tuny, se za letošní první pololetí vybralo 3,134 miliardy korun. To je o 457 miliónů Kč více než za stejné loňské období.

„Za červen mýtný systém předepsal dopravcům částku 579 miliónů korun, což je nejlepší měsíční výsledek od spuštění mýta v lednu 2007,“ pochvaluje si Martina Vápeníková, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR.

V současné době je do mýtného systému zaregistrováno již celkem 508 000 nákladních vozidel. Z toho je 457 000 těžkých kamiónů a 51 000 nákladních aut o hmotnosti 3,5 až 12 tun.