Devět zemí unijní sedmadvacítky - převážně východní a střední Evropy - sepsalo výzvu, v níž žádá činitele Evropské unie, aby změnili způsob výpočtu rozpočtových deficitů a státních dluhů.
Současná metodika totiž podle nich znevýhodňuje státy, které již v minulosti provedly reformy, v nichž západoevropské země stále zaostávají. A tyto investice v minulosti značně zatížily jejich rozpočty.
Máme reformní náklady
"Za iniciativy Polska se devět členských zemí EU obrátilo na prezidenta Evropské rady a komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti, aby vzali v úvahu reformní náklady těch členských států, které již uskutečnily penzijní reformy," píše se v prohlášení maďarského ministerstva hospodářství.
Výsledkem by podle něj měla být změna příslušné pasáže takzvaného Paktu stability a růstu, který stanoví pravidla pro schodky a dluhy. Pokud by se zohlednily náklady důchodových reforem, mohly by tyto země mít podle analytiků povoleny o něco vyšší schodky.
Vedle Česka, Slovenska, Polska a Maďarska jsou členy iniciativy Rumunsko, Bulharsko, Litva, Lotyšsko a Švédsko.
Země jako Polsko a Maďarsko zaváděly od 90. let reformy, které ustavily soukromé spoření jako druhý pilíř důchodového systému, nyní však stát musí nahrazovat dočasně chybějící část plateb do veřejného systému.
Schodky brání vstupu do eurozóny
"Tento krok (reforma z roku 1997) byl přijat, aby zajistil dlouhodobou udržitelnost penzijního systému. Účetní pravidla (pro deficity) tak musí zároveň odrážet rozpočtové dopady této reformy," uvedlo maďarské ministerstvo.
Iniciátoři se chtějí zasadit o to, aby se za jejich nadcházejícího předsednictví EU tato otázka dostala na jednací stůl. "Bude to pro nás během našeho předsednictví EU klíčová otázka. Urychlí to také vstup Polska do eurozóny," řekl agentuře Reuters předák polské vládnoucí Občanské platformy Tomasz Tomczykiewicz. V prvním pololetí příštího roku bude EU předsedat Maďarsko a hned po něm Polsko.
Česká republika zatím důchodovou reformu neuskutečnila. Nová koaliční vláda ji však má v programu. Právě připravovaná důchodová reforma je podle Jakuba Haase z tiskového oddělení ministerstva financí důvodem, proč se české ministerstvo k žádosti připojilo.
K dokumentu se přidalo také slovenské ministerstvo financí, potvrdil ČTK jeho mluvčí Mikuláš Gera. "Jelikož slovenské ministerstvo financí nebylo přímým iniciátorem výzvy, nebude se k ní zatím blíže vyjadřovat," uvedl Gera.
