Úřady selhaly, řekl ombudsman. Stavbě metra pod činžákem to ale nezabrání

Obyvatelé sídliště Červený vrch už nemají prakticky šanci zvrátit rozhodnutí úřadů, které pod jejich domy posunuly budovanou trasu pražského metra A z Dejvické do Motola. A to přesto, že ombudsman v rozhodnutí úřadů našel řadu chyb. Jenže všechna jím kritizovaná rozhodnutí již platí a Metrostav začal tunel nové trasy metra letos v červnu razit a za necelý rok má dorazit do oblasti Červeného vrchu.

Spor je o část trasy, která se husté zástavbě původně vyhýbala. Jenže projektanti Metroprojektu během své práce nečekaně zjistili, že v daném místě je obří kanalizační stoka o průměru tři metry. A tunel metra byl tak blízko ní, že by pravděpodobně nevydržela.

Projektanti proto trasu o několik desítek metrů posunuli – a to přímo pod pět čtrnáctipatrových činžáků. Jenže to se jejich obyvatelé nedozvěděli. "Sledujeme úřední vývěsky a všechny dokumenty, ale nikde nebylo uvedeno, že se nás nějaká změna týká," uvedl jeden z obyvatel domů Zdeněk Stehlík, který je současně předseda Občanského sdružení Červený Vrch.

Co je pod zemí, není závazné

Sdružení na změnu přišlo totiž až poté, co uplynuly všechny správní lhůty, během nichž se mohlo stát účastníkem řízení a případně se proti posunutí trasy odvolat. A když proti utajené změně protestovalo, dozvědělo se, že schválené územní plány nemusí vůbec odpovídat skutečnosti. V nich zůstala i přes změnu zakreslena původní trasa.

A dočkalo se jim i překvapivého vysvětlení: Závazné je pro projektanty jen zakreslení stanic metra – tubusy tunelů jsou jen „směrné“. A to prý pro to, aby se dalo reagovat na problémy pod zemí.

Když obyvatelé neuspěli u úřadů, které stavbu povolovaly – tedy u Prahy 6 a pražského magistrátu - obrátili se na úřad ombudsmana. A ten jim dal za pravdu: stavební úřad podle něj pochybil, když v územním rozhodnutí výslovně nezmínil, že se změna týká i pozemků pod jejich domy.

„Správní úřady selhaly, když spolu se stavebníkem (Dopravní podnik) a autorem dokumentace pro územní řízení občany předem neinformovaly, že je třeba vést trasu ve vychýlené podobě oproti trase předpokládané územním plánem,“ stojí ve zprávě ombudsmana.

Pražský magistrát podle něj navíc přesvědčivě neprokázal, že je stavba v souladu s územním plánem. Pokud by se totiž tvrzení magistrátu – že není změnu staveb pod zemí potřeba projednávat v územním plánu - akceptovalo, tak se podle ombudsmana Pavla Varvařovského vytrácí smysl a účel pořizování změn územního plánu.

„Mohlo by to vést k tomu, že na územní plán bude nahlíženo jako na dokument právně nezávazný,“ varoval Varvařovský, jenž ale poukázal i na další chyby – jako například to, že úřady nereflektovaly posudek ČVUT, který varoval před deformacemi v oblasti pod domy (právě toho se obyvatelé Červeného vrchu obávají) či že magistrát rozhodoval i na základě několik let starých a tedy neaktuálních vyjádření svého odboru.

Ombudsman? Ten není důležitý

Proti argumentům ombudsmana ale protestuje pražský magistrát. Podle něj on ani úřad Prahy 6 nepochybil. „Občanské sdružení se mohlo odvolat, stejně jako to udělala řada dalších lidí. Je to jeho problém, že vůbec nereagovalo a až dodatečně začalo kverulovat,“ uvedla právnička stavebního odboru pražského magistrátu Jana Fraňková.

A i kdyby měl ombudsman pravdu, tak prý je to kvůli jeho prakticky nulovým kompetencím a tomu, že všechna rozhodnutí jsou již pravomocná, jedno. „Je to jen jeho názor, žádné úřední rozhodnutí,“ dodala Fraňková.

Reakce magistrátu se úřadu ombudsmana nelíbí. „Vyjádření magistrátu je pro ochránce neakceptovatelné, proto nyní připravuje závěrečné stanovisko a zvažuje svůj postup,“ doplnila mluvčí ombudsmana Iva Hrazdílková.

Nicméně potvrzuje to, že občané prakticky nic nezmůžou. „U všech dosud vydaných správních rozhodnutí již uplynula lhůta k přezkumu,“ připouští Hrazdílková. Jediná šance – ovšem bez odkladného účinku - je podnět Nejvyššímu státnímu zastupitelství k podání žaloby k ochraně veřejného zájmu. Uvedený podnět může podat jak ombudsman, tak občané. Ti na to mají 3 roky od právní moci rozhodnutí. „V případě, že by žaloba byla podána a soud rozhodl ve prospěch navrhovatelů, musel by stavební úřad následně postupovat v režimu řízení o odstranění stavby,“ podotkla Hrazdílková.