Šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker a italský ministr financí Giulio Tremonti se v pondělí vyslovili pro nastartování rozsáhlých emisí společných dluhopisů celé Evropské unie. V britském listu Financial Times uvedli, že "E-bondy" odvrátí dluhovou krizi eurozóny a zajistí "nezvratnost eura".
Projekt však naráží na silný odpor Německa.
Juncker a Tremonti jsou přesvědčeni, že společné dluhopisy by byly schopny stabilizovat trhy vládních dluhopisů v kritickém roce 2013. Tehdy vyprší stabilizační fond pro eurozónu v celkové sumě 750 miliard eur (18,75 bilionu Kč) a skončí i masivní pomoc Řecku. Stabilizace by pomohla vedle Řecka i Irsku, které už z fondu dostalo pomoc jako první, a dalším ohroženým zemím jako Portugalsku a Španělsku.
Dluhopisy by vydávala Evropská dluhopisová agentura. Tu by bylo možné podle Junckera a Tremontiho založit velmi rychle, třeba již na nejbližším zasedání evropských ministrů financí, které se koná dnes a v úterý. Podle obou představitelů by dluhopisová agentura mohla celkem vydat dluhopisy v hodnotě až 40 procent ročního výkonu ekonomiky EU, což je téměř pět bilionů eur.
Bez změny smlouvy nereálné
Německo se k myšlence společného evropského dluhopisu staví odmítavě a dnes to důrazně potvrdilo. Vládní mluvčí Christoph Steegmans dnes ujišťoval, že Berlín plně a bez jakýchkoli pochyb stojí za eurem, myšlenku E-bondů však vyloučil. "Vláda odmítá euro-bondy nejen z ekonomických důvodů, ale i proto, že by to vyžadovalo podstatnou změnu smlouvy (o EU)," řekl mluvčí.
O nereálnosti těchto dluhopisů vzhledem k evropským smlouvám se zmínila i kancléřka Angela Merkelová. Na tiskové konferenci s hostujícím polským premiérem Donaldem Tuskem dodala, že takové dohody by jen snížily prvek konkurence v eurozóně v době, kdy je nutné posílit rozpočtovou disciplínu a přitvrdit Pakt stability a růstu. Prioritou Německa je zpřísnit rozpočtová pravidla paktu a přinutit ostatní země k úspornému chování.
Německo se bojí, že společné dluhopisy by mu zvýšily úvěrové náklady a dlouhodobě by jej kvůli dalšímu podkopání finanční disciplíny v EU zatížily placením obřích dluhů. Němci se obávají rizika "morálního hazardu", protože zadlužené státy by úplně přestaly pociťovat tlak trhů na úspory a reformy a zůstaly by vystaveny už jen bezzubé byrokratické kontrole Evropské komise.
Berlín odmítá posílení záchranného fondu
Berlín také z podobných důvodů odmítá návrh na zvýšení objemu stabilizačního a záchranného fondu EFSF, který zřejmě padne na dnešní schůzce ministrů financí eurozóny a který EU doporučuje Mezinárodní měnový fond. "V této chvíli nevidím žádný důvod ke zvýšení velikosti záchranného fondu pro euro - vůbec žádný důvod," řekl mluvčí Steegmans.
Podle agentury Reuters na dnešním zasedání v Bruselu vystoupí šéf MMF Dominique Strauss-Kahn s apelem na ministry, aby posílili záchranný fond. Vyzve rovněž Evropskou centrální banku, aby v zájmu zastavení krize zvýšila nákupy vládních dluhopisů.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble dnes ve videorozhovoru pro Financial Times uvedl, že E-bondy nejsou řešením a mohly by naopak euro podkopat. "Dokud máme ve fiskální politice národní kompetence, nemůžeme se vzdát nástroje pro pobídky a sankce, které v rozpočtové politice členských zemích zajistí disciplínu. Jinak by euro padlo," řekl ministr.
