Komentáře

K Paktu pro euro, který má zvýšit konkurenceschopnost členských států EU, se nepřipojí pouze Česko, Velká Británie, Maďarsko a Švédsko. Dohodli se na tom v noci na pátek lídři států EU na summitu v Bruselu. Premiér Petr Nečas se však neobává, že by se Česko kvůli tomu ocitlo na okraji unie.

Výsledná podoba paktu se podle Nečase vyjednávala bez účasti Česka. "Nebyli jsme přizváni k této výsledné podobě Paktu pro euro, bylo to před nás položeno stylem berte, nebo nechte ležet. Je možné, že některé členské země tento přístup akceptují, my ho akceptovat i z tohoto důvodu nechceme," uvedl premiér. Zároveň ale dodal, že není vyloučeno, že se  Česko k paktu v budoucnosti připojí.

Přijetí Paktu pro euro mimo jiné znamená, že Evropská unie začne v zemích, které se k němu připojily, hlídat výši mzdových nákladů ve členských státech či udržitelnosti jednotlivých penzijních systémů.

Kompromis vychází z takzvaného paktu pro konkurenceschopnost, který na začátku února navrhlo Německo společně s Francií. Berlín s Paříží mimo jiné usilovaly o vznik jednotného daňového základu pro firmy napříč celou eurozónou, ale po úpravách, které provedli Van Rompuy a šéf Evropské komise José Barroso, z návrhu zmizely některé nejkontroverznější části. Patří mezi ně i výslovná zmínka o sjednocená daňového základu pro firmy, kterou nahradila velmi obecná verze.
Pakt nicméně nadále obsahuje takzvanou "dluhovou brzdu". Ta má státům striktně zapovídat překročení určité hranice rozpočtového schodku či celkové úrovně dluhu. Země EU by nicméně nemusely přijímat změnu ústavy, která by jim přikazovala od určitého roku hospodařit s vyrovnaným či přebytkovým rozpočtem, tak jak ji v minulosti přijalo Německo.

Summit schválil vznik Evropského stabilizačního mechanismu

Lídři Evropské unie v noci na pátek také definitivně schválili vznik Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který nahradí současný záchranný fond eurozóny (ESFS). Zemím platícím eurem, které se ocitnou v problémech, bude moci nový fond půjčit až 500 miliard eur. "Zajistíme, že 500 miliard eur bude k dispozici se statusem AAA (nejvyšší možný rating)," řekl unijní prezident Van Rompuy. Členské země ovšem budou muset do pokladny ESM přispět celkem 700 miliardami eur, přičemž 200 miliard eur eurozóna využije jako rezervu pro udržení AAA ratingu.

Nový stabilizační mechanismus by měl poskytovat úvěry za výhodnějších podmínek než dosavadní záchranný fond. V případě úvěrů se splatností tři roky by úroková sazba měla být o zhruba třetinu nižší než doposud. U úvěrů se splatností delší než tři roky by měla být levnější o zhruba čtvrtinu.

Vznik nového mechanismu je nyní důležitý. Portugalsko a Španělsko se totiž opět dostávají do dluhových problémů. Zejména u Portugalska je problém po odmítnutí úsporných opatření a demisi tamního premiéra palčivý a země by podle odborníků potřebovala přijmout pomoc v rozmezí 70 až 80 miliard eur. Vládní představitelé Portugalska ji ale stále odmítají. Agentura Fitch na tyto zprávy ve čtvrtek reagovala dalším snížením úvěrového ratingu země. A v pátek se k ní připojila i Standard & Poor´s.

Na programu je budoucnost jaderné energie

Kvůli průtahům v jednání ve čtvrtek summit nestačil prodiskutovat budoucnost jaderné energie v EU. Touto otázkou se lídři budou zabývat hlavně kvůli událostem v Japonsku, kde se po ničivém zemětřesení a cunami potýkají s vážnými problémy v několika tamních reaktorech. Z některých zemí kvůli tomu opět začaly zaznívat hlasy volající po tom, zda by EU neměla zvážit odklon od jádra. Kromě toho budou unijní lídři dolaďovat závěru této dvoudenní vrcholné schůzky.